Bylo nás pět

Před Vánocemi zavítá do Bajzovic rodiny bratr Láďa. Vyčte tatínkovi, že krám je nemoderní a donutí ho, aby těsně před Štědrým dnem vymáhal ze sousedů dluhy. Láďův plán využívá citového vydírání, proto pro peníze posílají malého Péťu. Dojde při tom ke konfliktu zejména s cukrářem Svobodou. Po půlnoční mši sice musí celé městečko uznat, že Láďa krásně hraje na housle, ale mezi tatínkem a sousedstvem zavládl nelad. První známkou je, že k Bajzům přicházejí Vařekovi, kteří se od lidí dozvěděli, jakým způsobem Péťa vymáhal pohledávky. Aby nebyla rodinná ostuda, nabízejí i půjčku. Jenomže Bajzovi, aby se vyhnuli obvinění, že všechno projedí, ukryli před Vařekovými božíhodový oběd...

Tatínek se přesvědčí, že se měl držet své zásady: "Když je zle, dám na dluh, aby lidi ke mně přišli, když nastanou lepší časy". A Péťa si uvědomí, že s vlastní rodinou se musí naučit žít.