Rampelník: Máte mou ženu. Hook: Měl jsem hodně žen jiných mužů. Rampelník: Ne, víte, my spolu máme syna a ten potřebuje svou matku. Hook: A já mám loď plnou mužů, kteří potřebují společnost.
Rampelník/pan Gold: Mockrát jsme si ven nevyšli, co se Storybrooke probudil, a tak jsem si říkal, že bychom ho měli vidět spolu. Belle: Děkuju. Rampelník/pan Gold: Ale moc nedoufej. Noční život je tu značně omezený.
Emma: Co to sakra je? Lancelot: To je chiméra. Nevalné chuti, ale to jediné mohli naši lovci přinést zpět. Z části lev, z části had, z části koza. Emma: Jako krokachnuře?
(Radí se ve válečném stanu o dalším postupu, když je Karkulka přijde varovat.) Sněhurka: Jak blízko je jeho armáda? (Uprostřed stolu s mapou přistane šíp.) Krasoň: Řekl bych, že hodně.
(Nacvičuje si před zrcadlem řeč.) Krasoň/David: Lidé Storybrooku! Vím, že jsme tu znovu uvězněni a všechno vám připadá ponuré... Ale... tak tomu... není... Henry: Ne. Pokračuj. Něco jsi měl na mysli. Krasoň/David: Ne, neměl. Já bojuju. Sněhurka mluví.
Leroy/Rejpal: Příšerná zpráva! Příšerná zpráva! Byli jsme na okraji města. Řekni jim, kdo podle tebe jsi, Kejchale! Tom Clark: Přestaneš mi tak říkat? Víš, kdo jsem. Tom Clark. Vlastním Lékárnu Dark Star. Co se tu děje? Leroy/Rejpal: Pokud překročíš hranici, tak znovu ztratíš svou paměť. Jiminy Cricket/Archie Hopper: A návrat zpět to nespraví? Leroy/Rejpal: Kdyby ano, běžel bych sem s tím, že mám příšernou zprávu?
Krasoň/David: Ne, je to beznadějné. Henry: Najdeš jiný způsob. V knize se vždy všechno zhorší předtím, než přijde dobrá zpráva. (Přibýhá Rejpal.) Leroy/Rejpal: Příšerná zpráva!
Sněhurka/Mary Margaret:(na Emmu) Jsi má dcera a chci si s tebou promluvit. Vím, že jsme spolu mluvily, ale to jsme netušily, že spolu mluvíme a mluvili jsme o věcech, o kterých jsme nejspíš mluvit neměly... O jednorázovkách a tak. Krasoň/David: Jednorázovky? Sněhurka/Mary Margaret: S Whalem. Krasoň/David: S Whalem? Sněhurka/Mary Margaret: Byli jsme prokletí. O to tu teď nejde.
Archie Hopper/Jiminy Cricket :(na Emmu) Tady jsi. Pojď se mnou. Potřebuju tvoji pomoc. Doktor Whale všechny vyburcoval. Směřují k domu Reginy. Zabijí ji. Leroy/Rejpal: Skvělé. Pojďme se kouknout.
Sněhurka/Mary Margaret: Neměly bychom si o tom nejdříve promluvit? Emma: O čem? Sněhurka/Mary Margaret: O nás? O tvém životě? O všem? Emma: Můžeme to všechno udělat později, třeba nad sklenkou vína? Nebo radši několika lahvemi?
Krasoň: Vezmeš si mě? Sněhurka: Co myslíš? (Políbí se, ale Sněhurka posmutní.) Krasoň: Co se děje? Sněhurka: Je tu takový menší problém s tvým otcem a mou macechou. Krasoň: Jo, tohle.
(Krasoň musí dostat lahvičku lektvaru, která je ukryta uvnitř velikého, zlatého vejce dovnitř bestie. Ale najde jen ženu.) Krasoň: Kde je? Kde je ta bestie, která vládne tomuto hradu? Maleficent: To budu já. Ale bestie je tak drsné slovo. Raději si říkám Maleficent. Krasoň: Budu potřebovat menší vejce.
pan Gold: Řekněte mi, Veličenstvo, je naše přítelkyně stále ve sklepě? Regina: Ty zvrácenej malej skřete. Ty jsi to schoval u ní? pan Gold: Ale ne, ne u ní. V ní.
August W. Booth: Teď se podívej na nepřikrášlenou pravdu. (Odkryje si rukáv a ukáže Henrymu zdřevěnělou ruku.) Henry: To je dřevo. August W. Booth: Ano. Henry: Tohle všechno... Měl jsem pravdu. Ta kletba je skutečná! August W. Booth: Jsi chytrý kluk. Henry: A ty jsi Pinocchio. August W. Booth: Co to prozradilo?
(Jablka na Reginině stromu hnijí, jak kledba oslabuje.) pan Gold: Čemu dlužím za to potěšení? Regina: Můj strom umírá. Proč? pan Gold: Možná to bude vaším hnojivem.
Emma: Hej. Co je ten stav nouze? Henry: Pst! Tohle je tajné. Emma:(šeptem) Jestli je to tajné, tak proč jsme v Babiččině podniku, takhle mezi lidmi? Henry: Mám hlad.
Baelfire:(Ukazuje na krev.) Máš něco na botách. Rampelník: Ano, ohledně tohohle. Potřebujeme novou služku. Baelfire: Bohové, to snad ne! Rampelník: Slyšela, jak se bavíme o tom noži. Baelfire: Byla němá. Nikomu by to nemohla říct! Rampelník: I němí lidé umí kreslit.