Černá zmije sní poštovního holuba, který nesl rozkaz od generála Melchetta. Když se Melchettův holub jménem Kropenatý Jim nevrátí ke generálovi, přijede Melchett do 1.linie, aby vyšetřil, co se s ním stalo. Poté co se Baldrick prořekne, nechá Melchett Černouzmiji zatknout a chce ho postavit před polní soud. Černázmije ve vězení napíše dva dopisy. Jeden "největšímu mozku anglického práva" Bobu Mattingburgovi, aby ho u soudu hájil a druhý s prosbou o toaletní potřeby poručíku Georgeovi. Baldrick ale dopisy vymění. Tím se dopis pro obhájce dostane k poručíku Georgeovi, jenže George je obhájce, který nemá o právu ani tu nejmenší povědomost a i když mu Černá zmije napíše závěrečnou řeč, je odsouzen k smrti zastřelením za úsvitu. Soudu totiž předsedá sám generál Melchett. Odpoledne přinese Baldrick kapitánovi do vězení nepoužitelnou "útěkovou soupravu" a dopis od George, ve kterém má být, jak moc lituje, že Černouzmiji nehájil lépe. Jenže Baldrick zase popletl dopisy a donese dopis, ve kterém píše George matce, jak je překvapen, že se jeho strýc stal ministrem války, zatímco dopis s Georgeovou lítostí nad osudem Černé zmije pošle ministru války. Černázmije si dopis přečte a vzkáže Georgeovi po Baldrickovi, aby poslal telegram svému strýci, aby zrušil Melchettův rozsudek. Jenže Baldrick zapomene komu má poručík telegram poslat, a když si konečně vzpomene, mají s Georgem takovou radost, že se opijí whisky, kterou George dostal z domova a na poslání telegramu zapomenou. Když si to ráno po probuzení uvědomí, jsou nešťastní z kapitánovi smrti. Jenže vejde živý Černázmije. Potom přečte Georgeovi telegram od jeho strýce - ministra války -, ve kterém strýc píše, že zrušil generálův rozsudek, ale překvapuje ho, že ho o to nepožádal George sám. Černázmije je na George a Baldricka tak rozzloben, že když přijde rozkaz, aby vybral "dva dobrovolníky" do mise v území nikoho s názvem "jistá smrt", hledat už nemusí...
voják: Až se ráno uvidíme, pane, jistě budete mít zakryté oči. Poznáte mě po hlase, říkám: "Namířit! Pal!" Černá zmije: Můžu vás požádat o pauzu mezi slovy Namířit a Pal? Asi tak třicetiletou? (Vojáci se smějí.) voják: Moc rád bych to udělal, pane, vážně, ale nejde to. Vylítne to ze mě. Namířit! Pal! Žádnej styl ani finesy, ale práce je hned hotová!
Černá zmije: Georgi já jsem v tom až po uši, potřebuji obhajobu která bude vodotěsná jako podprsenka mořské panny. Nejsem si jistý že tvůj zvláštní druh pošetilého optimismu může jednání prospět. George: To je škoda pane, protože právě na pošetilý optimismus jsem při procesu chtěl vsadit. nejvíc. Černá zmije: Co prosím? George: Ano, protože na tom jsem chtěl postavit svou závěrečnou řeč: Tak ho nechte běžet! Tak prosím! Konečně je dneska hezky, krásné mráčky, stromečky! Konec obhajoby.