voják: Až se ráno uvidíme, pane, jistě budete mít zakryté oči. Poznáte mě po hlase, říkám: "Namířit! Pal!" Černá zmije: Můžu vás požádat o pauzu mezi slovy Namířit a Pal? Asi tak třicetiletou? (Vojáci se smějí.) voják: Moc rád bych to udělal, pane, vážně, ale nejde to. Vylítne to ze mě. Namířit! Pal! Žádnej styl ani finesy, ale práce je hned hotová!
poručík George: Smithi, neviděls nějaký podezřelý idividua vypadající jako německý špioni? Smith: Nein. (= v angličtině 9) poručík George: Devět!? O, to má kapitán co dělat!
Černá zmije: Georgi já jsem v tom až po uši, potřebuji obhajobu která bude vodotěsná jako podprsenka mořské panny. Nejsem si jistý že tvůj zvláštní druh pošetilého optimismu může jednání prospět. George: To je škoda pane, protože právě na pošetilý optimismus jsem při procesu chtěl vsadit. nejvíc. Černá zmije: Co prosím? George: Ano, protože na tom jsem chtěl postavit svou závěrečnou řeč: Tak ho nechte běžet! Tak prosím! Konečně je dneska hezky, krásné mráčky, stromečky! Konec obhajoby.
Baldrick: Dovolte mi promluvit pane. Černá zmije: Povoluje se s příslušným pocitem vyčerpání a děsu. Baldrick: Mám vychytralý plán jak bychom se mohli vyhnout zabití. Černá zmije: Aha, jaký? Baldrick: Vařením!
Černá zmije: Copak to tam děláš Baldricku? Baldrick: Vyrývám něco na kulku pane. Černá zmije: A copak to bude? Baldrick: Vyrývám slovo Baldrick pane. Černá zmije: A proč? Baldrick: Je to takový vychytralý plán pane. Černá zmije: To mě mohlo napadnout. Baldrick: Víte že se říká že tam venku je někde kulka s vaším jménem pane? Černá zmije: Ano. Baldrick: No napadlo mě že kdybych tu kulku se svým jménem měl já, netrefila by mě protože já po sobě nikdy střílet nebudu. Černá zmije: Škoda. Baldrick: A že by existovali na světě dvě kulky s mým jménem to je moc malá šance. Černá zmije: No to je pouze jedna z hodně malých věcí které tady máme že? Tvůj mozek je tak malý že kdyby tě nějaký hladový lidožrout roztřískal hlavu Baldricku, neměl by mozečku ani na jeden jediný drobný suchar.