Černobyl

hornický předák: No, co třeba tohle... Je to velký jako dům, spálí to 20 litrů nafty za hodinu, šíleně to kouří a dělá kravál... a krájí to jablka na třetiny.
(Rozhlédne se po ostatních hornících.)
Sovětský stroj na krájení jablek na čtvrtiny!
horníci: (bouřlivý smích)

Bačo: Janku?!
Janko: Co chceš?
Bačo: Dej mi koš na vejce.
Janko: Ne, mám jenom jeden...
Bačo: Dej mi kurva ten koš!
(Předá mu olepený kus plechu s provázky.)
Bačo: Je u mě, neserte se do něj. Rozumíš?
Bačo: (k Pavlovi) Děláme je ze zbytků olova. Dej si to pod koule.
Pavel: Hned?
Bačo: Ne, počkej, až ti radiace udělá kundu... Jó, hned!
(Pavel si začne stahovat kalhoty)
Bačo: Né, přes šaty, ses posral?!

(Ščerbina se naštve poté, co vlivem radiace selže poslední možný robot pro shazování radioktivního materiálu ze střechy elektrárny.)
Ščerbina (do telefonu): Samozřejmě, že vím, že poslouchají, chci, aby slyšeli, aby slyšeli všechno! Víte, co tu děláme?! Řekněte těm idiotům, co provedli! (odmlka) Na to vám seru!!! (odmlka) Neříkejte to jim, ale Ryžkovovi, a Ligačovovi, a, kurva, Gorbačovovi!!! Řek - ně - te to!!!
(rozmlátí telefon na hadry)
Ščerbina (k Legasovovi a důstojníkovi): Oficiální postoj státu - globální jaderná katastrofa je v Sovětském svazu nemožná. Němcům řekli, že nejvyšší naměřená hodnota radiace je 2000 roentgenů. Dali propagandistický číslo. Ten robot nikdy nemohl fungovat...
Ščerbina (k vojákovi): Sežeň nový telefon.

Dyatlov: Co ukazuje dozimetr?
Akimov: 3,6 rentgenu. Ale víc to nenaměří.
Dyatlov: 3,6 není žádná hrůza.