Červený trpaslík

(Lister leží na posteli a čte si kočičí knihu.)
toustovač: (k Listerovi): Dal by sis toust?
Lister: Ee.
toustovač: Dobrý, teplý, křupavý toustík.
Lister: Ee.
toustovač: Takže ty teda nechceš toust?
Lister: Ne.
toustovač: A co vdolek?
Lister: Nechci.
toustovač: Víš, kdy jsi měl naposledy toust? Před jedenácti dny, v 11:36, v úterý třetího, dvě várky.
Lister: Pššt.
toustovač: Tak na co si pořizuješ toustovač s umělou inteligencí, když nemáš rád tousty?
Lister: Já mám rád tousty.
toustovač: Ale je to moje práce. Tohle je kruté, strašně kruté.
Lister: Ale já jsem zaneprázdněnej.
toustovač: Ale nejsi zaneprázdněnej chroupáním toustů.
Lister: Já žádnej nechci.
toustovač: Smyslem mé existence je udělat ti teplý, namazaný, výtečný toust. Když žádný nechceš, moje existence nemá žádný smysl. Toustuju, tedy jsem.

Rimmer: Co to máš, Kocoure?
Kocour: Blejskátko. A pozor - teď se dívej! když je šňůrka nahoře, je blejskátko dole. když je blejskátko nahoře, je šňůrka dole.
Rimmer: To je jojo, ty pitomče!

Holly: Poslední zajímavou událostí byly Listerovy kuchařské zkoušky, kterými neprošel, i když předstíral, že ano. Z toho si můžete udělat obrázek, kolik legrace si tady někdy užijem.

Arnold J. Rimmer: Holly, zpřístupni mi tajné materiály členů posádky.
Holly: Do těch smí nahlížet jenom kapitán, Arnolde.
Arnold J. Rimmer: Dáme mu pět vteřin, aby vstal z mrtvých, a když to nestihne, budeme předpokládat, že tu velím já. (Čeká.) Ne, nestihl to.
Holly: (rezignovaně) Tak, koho chceš?

Arnold J. Rimmer: Dej mi... Dej mi Listera. Jen záznamy.
Holly: "David Lister, technik třetí třídy. Kapitánovy záznamy: Žádal o pracovní neschopnost z důvodu průjmů nejméně v pěti stech případech. Deset let se živil doplňováním regálů v obchodě, odkud odešel, neboť se odmítal stát otrokem své kariéry. Vyhlídky na povýšení: nulové."
Arnold J. Rimmer: Á, vždycky jsem měl Hollistera rád. Ten uměl člověka opravdu prokouknout. Velký, velký člověk. Tragická ztráta. A teď mi, Holly, dej ... dej mi moje.
Holly: "Arnold Rimmer, technik druhé třídy. Kapitánovy záznamy: Důstojníci mají takové rčení: 'Má-li nějaká práce smysl, má smysl udělat ji dobře. Nemá-li smysl, dejte ji Rimmerovi.' Touží po povýšení, ale neustále propadá u důstojnických zkoušek."
Arnold J. Rimmer: Ne, ne! Holly, přestaň! Chci své materiály! Rimmer se dvěma M!
Holly: "Přehnaně horlivý, zřejmě blázen. Pravděpodobně má víc zubů než mozkových buněk. Vyhlídky na povýšení: komické."

Holly: Je na obrazovce.
Arnold J. Rimmer: A co?
Holly: Ten ufoun.
Arnold J. Rimmer: Co to je?
Holly: Nevím!
Arnold J. Rimmer: Tak to musíš zjistit ty. Já mám totiž víc zubů než mozkových buněk, ty troubo.
(Vztekle odejde.)
Holly: Ano, to máš.

Arnold J. Rimmer: To je moje košile?!
David Lister: Jo. Pučil jsem si jí.
Arnold J. Rimmer: Co je to tady vepředu?
David Lister: (Kontroluje různé skvrny.) To bude nejspíš sušenka, ea, tohle je pudink, tohle asi inkoust, obvyklej sortiment fleků, no.

Arnold J. Rimmer: Nemůžeš se mi hrabat ve věcech!
David Lister: Dyť jsou ti stejně k ničemu.
Arnold J. Rimmer: Protože jsem mrtvý?
David Lister: Jo.

David Lister: Co to Holly viděl?
Arnold J. Rimmer: Neidentifikovatelný předmět.
David Lister: Myslíš šutr?
Arnold J. Rimmer: To není tak jisté.
David Lister: Vždycky jsou to šutry.
Arnold J. Rimmer: Vždycky jsou to kameny, ale tohle možná ne.
David Lister: Rimmere, tam venku nic není. Nikdo tady nepřistál. Ani vesmírný příšery, ani klingonský válečný lodi nebo blonďatý kočky s drdolem na hlavě, co říkaj: "Ukaž mi ještě ten pozemský zvyk líbání!" Seš tu jenom ty, já, Kocour a fůra blbejch létajících šutrů. Nic víc. Finito!

Kocour: Jó! To je kočičí vynález. Víš, občas máme v knížce nakreslený, co se v tom příběhu odehrává, a říkáme tomu "obrázky".
David Lister: Jo, jo, taky máme obrázky.
Kocour: Vy opice jste chytřejší, než jsem si myslel.

David Lister: To bude Č, to bude E, tady je R ... A máme z toho náš odpadkový kontejner! Holly!? To Rimmer nikdy nedělal u popelářů?
Holly: Ne, Dave.
David Lister: Je to jeden z odpadkových kontejnerů na Červeném trpaslíku, nápis je trochu sedřenej. Proč jsi mu to neřek'?
Holly: Aspoň bude sranda, ne?

Arnold J. Rimmer: (hlas) Po intenzivním zkoumání, čárka, značek na mimozemském tělese, čárka, je jisté, čárka, že máme, čárka, co dočinění, čárka, s bytostmi nevídaného intelektu, dvojtečka...
Holly: To je dobře. Protože by ti mohli pomoci s interpunkcí.

Arnold J. Rimmer: Jen se posmívej. To už tu bylo. Vysmívali se Galileovi. Smáli se Edisonovi. Taky Kolumbovi.
David Lister: Kdo je Kolumbus?
Arnold J. Rimmer: Trhan v pláštěnce, co objevil Ameriku.

Arnold J. Rimmer: Ne, Listere, myslím třeba pyramidy. Jak mohli přemístit ty masivní kamenné kvádry bez pomoci moderní techniky?
David Lister: Měli masivní biče, Rimmere. Masivní biče.

Arnold J. Rimmer: A já se těším na tebe. Až se vynoří z té nádrže půvabná mimozemšťanka s dlouhými zelenými vlasy a šesti ňadry.
David Lister: Se šesti ňadry?! Představ si, že spíš se ženskou se šesti prsama!
Arnold J. Rimmer: (zasněně) Představ si, že spíš se ženou...

automat: Dobré ráno. Čím posloužím?
David Lister: Bon journo. Ea, dej mi snídani.
automat: Co by sis přál?
David Lister: Ea ... kuře vindaloo ... a koktejl.
automat: S jakou příchutí ten koktejl?
David Lister: Ehmm... pivní.