Na Červeném trpaslíku přistál poštovní modul, který jej dohonil, protože se loď otočila k návratu. Přinesl s sebou ovšem nejen dopisy z finančního úřadu, dopis od Rimmerovy matky se zprávou o smrti jeho otce a spoustu jiných zbytečností, ale i sadu skvělých videoher, z nichž ta nejlepší se jmenuje Lepší než život - a naši tři hrdinové si ji opravdu užívají.
Kocour: Áááůůů, mám úplně prázdné břicho, úplně vypumpované. Tak tady sté. Člověčé, já mám hlád. Já se musím najíst. Lister: Pšššt, Rimmerovi umřel táta. Kocour: Já radši kuře.
(Lister probírá poštu a narazí na dopis z finančního úřadu.) Lister: Osm tisíc pět set? Rimmer: Osm tisíc pět set? To jsou slušné daně, nemyslíš? Jak tohle chceš zaplatit? Lister: Nijak, je to tvoje.
Lister: Už jste byli na pokoji? Rimmer: Na jakém pokoji? Lister: Ten můj fakt nemá chybičku. Mám vodní postel ve tvaru kytary potaženou leopardí kůží. Kocour: Jo? To bys měl vidět moji skříň. Je tak velká, že zasahuje do několika časových pásem. Když jsou u košil tři hodiny, tak ponožky mají sedm ráno.
Rimmer: Už to začíná, já to věděl. Lister: A co jako? Rimmer: Shazování, pokaždé v ženské společnosti mě shodíš a sám válíš machra! Lister: A kdy třeba? Rimmer: Vzpomínáš si na ty dvě brunety z kokpitu? Já jim řekl, že pracuji ve skladu a ony se zajímaly, v jaké vlastně profesi. Lister: A já jim řekl, že jsi regál! Rimmer: Přesně! Já navrhnul výlet do zoo na Titanu a ty jsi řekl "To on vás bere domů za maminkou". Lister: Aspoň se zasmály. Rimmer: Ano, mě na můj účet!
Holly: Dodatek: Tři miliony let letíme vesmírem a zjistili jsme spoustu věcí. Nejvyšší formou života je člověk a nejnižší člověk, který si hraje s vláčky.
Holly: Tři miliony let letíme vesmírem a zjistili jsme spoustu věcí: nejvyšší formou života je člověk a nejnižší formou života je člověk, který si hraje s vláčky.
Arnold J. Rimmer: Tedy, ten oběd se mi skutečně povedl. Jistěže napoprvé se nedá očekávat vše na sto procent, ale ty knedlíčky byly opravdu jak se patří. David Lister: Rimmere, s knedlíkama z pořádnýho těsta, s knedlíkama udělanejma, jak se patří, s takovejma knedlíkama se nedá hrát fotbal! Arnold J. Rimmer: To je pravda, ale v porovnání s tím, co jsem čekal, byly naprosto vynikající.
David Lister: Jak je Kocourovi? Arnold J. Rimmer: Usnul hned, jak jsem mu vypumpoval žaludek. Vyspí se z toho, ale to jehněčí nebylo nic moc. David Lister: Jehněčí!? Všichni si mysleli, že jedí sejra! A co bylo v tom dortu s tím citrónovym sněhem? Arnold J. Rimmer: Myslel jsem, že ti chutnal, vzal sis kousek s sebou. David Lister: Jo, chtěl jsem ho zkusit na tu plíseň, co mám na nohou.
Arnold J. Rimmer: Vařit není žádná legrace! Když jsi po smrti, vůbec neexistuješ a skládáš se jenom ze světla. David Lister: Takhle se vymlouváš pořád, že seš mrtvej.
David Lister: Ve všem ti přece pomáhaj robíci. Arnold J. Rimmer: Jo, Prcek a ten drzý Bubla. Na co mi jsou?! To je jako dávat slepému kontaktní čočky! David Lister: Robíci dělaj jenom to, co ty jim řekneš. Arnold J. Rimmer: Ano, to tedy nepochybně. Řekneš jim: "Dohlédněte na to jehněčí!", a tak tam sedí a tři hodiny čučí, jak se pálí.
Holly: Ahoj, hádejte co se stalo. David Lister: Čau Holle! Holly: Hádejte. Lister a Rimmer: Co?! Holly: Tak hádejte! Arnold J. Rimmer: Tak aspoň něco naznač... Holly: Bez nápovědy, jen to uhodněte. (Rimmer a Lister se zatváří otráveně. Lister si promne obličej.) Holly:(vítězně) Já věděl, že neuhodnete. Přiletěl poštovní modul!
Holly: Hledá nás od našeho odletu, dostihl nás, když jsme se obrátili. David Lister: Takže to trvalo tři miliony let!? Holly: Jo, co chceš, obyčejný poštovní průměr…
David Lister: To když umřel táta mně, bylo mi teprve šest. Dostal jsem od každýho kupu dárků jako o Vánocích. Přál jsem si, aby se to stalo ještě pár lidem, abych si doplnil celý lego. Babička se mi to pokoušela vysvětlit, že jako odešel a že už se nevrátí. Jasně, že mě zajímalo, kamže šel. Říkala, že je moc štastnej a že odešel tam, co moje zlatá rybka. Tak jsem si myslel, že ho spláchli do záchoda. Myslel jsem, že je hned za tou vohnutou rourou. Posílal jsem mu tam jídlo a časopisy, aby měl co číst. Nakonec mě poslali k dětskýmu cvokaři, protože mě našli s hlavou v míse, jak čtu fotbalový výsledky.