Červený trpaslík

(Kocour, Lister a Kocour vstoupili na cizí loď, kde jim hrozí nebezpečí od neznámého tvora.)
Kocour: Jo, pánové, už to mám. Neplavou ryby na zimu na jih?
Kryten: Ne, to jsou ptáci, pane.
Kocour: Ptáci plavou na jih? A jak pak dýchají?

Kocour: Áááůůů, mám úplně prázdné břicho, úplně vypumpované. Tak tady sté. Člověčé, já mám hlád. Já se musím najíst.
Lister: Pšššt, Rimmerovi umřel táta.
Kocour: Já radši kuře.

Lister: Proč by se treska sebevraždila? Bože, na co se to vůbec ptám?
Cat: Tak počkejte pánové, něco mě napadá. Ten spáchal sebevraždu, ten spáchal sebevraždu, ten spáchal sebevraždu a ryba spáchala sebevraždu, je tu nějaká souvislost, na kterou nemohu kápnout.

(Kryton se necítí ve své kůži, a tak přemýšlí o smyslu života.)
Kryton: Pokud vesmír jednoho dne exploduje, koho zajímá, jestli je v troubě trochu sajrajtu? Na ničem nezáleží, pane. Spravedlnost, pravda, kultura, morálka, život, smrt, víra, válka,… Všechno je absurdní. Proč se vůbec ráno zvedat z postele?
Lister: Na to se ptám už roky!
Kryton: Co budu dělat?
Rimmer: Proč si nedáš ledovou sprchu? To by pomohlo.
Kryton: Pane, nejsem voděodolný.
Rimmer: Přesně.

(Lister, Kocour a Kryton se vydali prozkoumat neznámou loď, Rimmer je hlídá z Kosmiku.)
Rimmer: Nebude se ti to líbit, ale na monitoru pohybu jsem něco zachytil. Známky života. Organické a částečně organické. V koridoru Beta 12.
Lister: Kde přesně v Betě 12?
Rimmer: U jižního vchodu.
Lister: Tam právě jsme.
Rimmer: (Panikaří a křičí, Lister, Kryton a Kocour kvůli jeho doporučením běhají sem a tam.) Pak byste je měli vidět. Bacha, jsou přímo u vás. Možná na stropě. Pod podlahou. Běžte! Vraťte se! Jděte odtamtud! Pohyb! Ne, vpřed! Tamtudy ne! Na druhou stranu! Ne, na druhou stranu! Listere, hněte sebou!
Lister: (Zastaví se a zastaví i ostatní.) Moment, moment, moment. Mohly by ty známky života… Je tu nějaká možnost, že bychom to mohli být my?
Rimmer: (Uklidní se.) Á, ano, jistě. Organické a částečně organické. Jo, jste to vy.

(Rimmer se vrátil za posádkou z dobrodružství, na kterých zachraňoval světy jako Eso Rimmer. Když se baví s Listerem, neodpustí si tak trochu posmutnělé vyptávání na nového člena posádky – Kristine Kochanskou.)
Rimmer: Ale je to kočka, nemám pravdu?
Lister: Jo? Nevšiml jsem si. O takovou ani nezakopneš. S ní je to jako s jídlem, cákneš si ho na triko a nevíš o tom. Přesně taková je.
Rimmer: Takže není tak přitažlivá jako já?
Lister: Nebuď jako malej. Tobě nesahá ani po kotníky.
Rimmer: Ale to říkáš jen tak.
Lister: To teda ne! Mně se… po tobě stejskalo.
Rimmer: A mně se stýskalo po tobě.
Lister: Arnoldíčku.
Rimmer: Dave! (Obejmou se.)
Lister: Už nás nikdy neopouštěj!
Rimmer: Nikdy! Nikdy!
Lister: Slibuješ?
Rimmer: Listy!
Lister: Rimsy! (Vášnivě se políbí. Poté se Lister probudí.)

(Lister probírá poštu a narazí na dopis z finančního úřadu.)
Lister: Osm tisíc pět set?
Rimmer: Osm tisíc pět set? To jsou slušné daně, nemyslíš? Jak tohle chceš zaplatit?
Lister: Nijak, je to tvoje.

(Rimmer byl obžalován z vraždy 1167 lidí.)
Rimmer: To musí být omyl, nikdy jsem nedostal ani pokutu z knihovny. Vražda druhého stupně? Tisíc lidí? To bych si pamatoval.
Hlas: Vaše vědomá nedbalost při opravě tepelného štítu způsobila smrt celé posádky kosmické lodi Jupiterské důlní společnosti Červeného trpaslíka.
Rimmer: Jo tohle.

Lister: Kde je Rimmer?
Kocour: V hale s odpadky. Bude tam až do pondělka.
Kryton: Je tam sám?
Kocour: Jistěže ne, jsem snad monstrum?
(Rimmer sedí na hromadě odpadků a vedle něj je zaseklý mluvící toustovač, který mu pořád dokola nabízí toust.)

(Do stanice, které je plná "vyléčených" psychopatů, má narazit protoplanetka. Lister chce posádku varovat, ale Rimmer mu to nechce dovolit.)
Rimmer: O té protoplanetce nevědí. Motor je opravený. Počkáme, až ta píšečná bouře přejde, což bude tak ve tři ráno.
Lister: Takže jako chceš odtud jen tak odejít a nechat je napospas smrti?
Rimmer: Ne, chci odtud zdrhnout a nechat je napospas smrti.

(Posádka se ocitla v zajetí.)
Rimmer: Jako stálý vedoucí důstojník lodi Jupiterské důlní společnosti Červený trpaslík, chráněný direktivou Vesmírného sboru 381286, Krytone, zmklni, požaduji okamžité propuštění nás všech, nebo alespoň jednoho z nás jako gesto dobré vůle, k čemuž se hlásím dobrovolně.

(Rimmer se snaží Kocourovi vysvětlit, že samice polymorfa nakladla do jeho těla vajíčka.)
Rimmer: Jak bych ti to jenom řekl? Jsi kretén!
Lister: Ale Rimmere, šetři ho. Nech mě to vyřídit. (Obrátí se na Kocoura.) Kocoure, jsi kretén!

Kryton: A další věc. Podle černé skříňky polymorf klade vajíčka.
Lister: Vajíčka, která vysedí?
Rimmer: Ne, Kinder vejce.

(Posádka zjistí, že omylem vzali na palubu polymorfa, který se vydává za kočku.)
Lister: Polymorf, který změnil svůj tvar na felis sapien?
Kryton: Přesně tak, pane.
Rimmer: To je ten důvod pro mnichadroid letěl do černé díry. Byl to jediný způsob, jak zničit polymorfa.
Lister: A my jsme zabili mnichadroida, zachránili polymorfa a vzali si ho na palubu. Naše nominace na posádku roku začíná vypadat nepravděpodobně.

Kryton: Je vědecky podloženo, že vzpomínky jsou zakódované v DNA. A postupují po rodové linii. Vysvětluje to například, proč mají lidé nevysvětlitelné fóbie.
Rimmer: Jako?
Kryton: Strach z krys, například.
Rimmer: Strach z krys. Předci se měli na pozoru před krysami roznášejícími mor.
Kryton: Přesně tak.
Kocour: Strach z klaunů.
Lister: Předci se měli na pozoru před divně vypadajícíma bavičema dětí, který dokážou být pěkně otravní.

(Androidi chtějí přenést vědomí posádky do těl androidů.)
Rimmer: Tohle nemůžete udělat. Co Asimovovům první zákon?
Lister: Co? Tampóny by neměly by spláchnuty do vesmíru, ale umístěny do příslušných kontejnerů?

(Posádka Trpaslíka byla přepadena skupinou androidů, jeden z nich drží Kocoura pod krkem.)
Android: Odhoďte zbraně, jestli nechcete slyšet zvuk lámání krku.
Kocour: Neodhazujte zbraně, nemusela nutně mluvit o mém krku.
Android: Mluvím o tvém krku.
Kocour: Odhoďte zbraně!

(Rimmer volá Krytonovi.)
Rimmer: Krytone, jsem na palubě B a vypadá to, že nebyla vytřená alespoň dva dny. Stěží v ní vidím svůj obličej.
Kryton: Díky Bohu za to.

(Posádka Trpaslíka prozkoumává kosmickou stanici, na které by se mohli pohybovat velmi nebezpeční lidé.)
Rimmer: Vezměte bazukoidy a připravte je ke střelbě.
Kryten: Ale pane, všechny bazukoidy jsou na Trpaslíkovi.
Rimmer: Máme s sebou alespoň nějakou zbraň?
Kryten: Jenom vaši sešívačku, pane.
Rimmer: Nabij ji.

Kassandra: Je mi líto, ale nemáte kam spěchat. Lodní přepážka povolila a teď nabíráme vodu rychlostí tisíc galonů za sekundu. Všichni kanárci budou do hodiny mrtví, s vyjímkou Rimmera.
Rimmer: Jo!
Kassandra: Který zemře za dvacet minut.

Rimmer: Musíme utéct.
Lister: Ne, maj kamery úplně všude. Ten šáhlej jednookej blbštajn, co má tik, říkal, že je to vyloučený.
Rimmer: No, aby to neříkal, je to hlídač.

(Lister se omlouvá Rimmerovi za jeden kanadský vtip.)
Lister: A vůbec, byl jsem nadrátovanej. Nalil jsem do sebe kdeco. Dokonce i ten růžovej hnus, co byl na baru až úplně vzadu.
Rimmer: To byla moje Okena. Nechal jsem jí tam, když jsem čistil sklo.
Lister: Dalo se to pít, když se do toho nalil ten kávový likér.
Rimmer: Tys vypil i můj Sidol?

(Rimmer vyčítá Listerovi, co mu kdy udělal špatného.)
Rimmer: A když už jsme u toho, když někdo trošičku přebere a usne nahý spánkem spravedlivých, člověk se ctí zpravidla neudělá fotku tvého bimbase, nenakreslí mu kníry, pusu a uši a nepověsí to na nástěnku pod pohřešované osoby.

Rimmer: Složím důstojnické zkoušky.
Lister: (paroduje) A budu důstojník.
Rimmer: A budu důstojník, ano, důstojník. Muž dbalý cti a dobrých mravů.
Lister: Já snad nemám tyhle vlastnosti?
Rimmer: Zpravidla, lidé dobrých mravů, když se nudí a chtějí, aby se mí kamarádi odebrali domů, zpravidla nehrají Pepka námořníka na kazoo zasunuté mezi hýžděmi.

(Biotiskrána se zasekla a vytvořila Rimmer-příšeru, kterou se ostatní snaží zastavit.)
Kryton: (k Rimmerovi) Mám nápad, pane. Ale vy musíte být návnada.
Kocour: Už teď se mi to líbí.