plakát seriálu

Červený trpaslík

(Red Dwarf)

Hlášky ze seriálu

01×03 Rovnováha sil

David Lister: Holly, proč je Rimmer hologram? Proč jsi musel přivolat zpátky zrovna jeho?
Holly: Na co si zase stěžuješ?
David Lister: Je to nejneoblíbenější člověk na palubě. Dyť si musel sám organizovat i svoje vlastní oslavy narozenin.
Holly: A koho bys tady rád viděl?
David Lister: Kohokoliv! Chena, Petersona… Dokonce i s Göringem by byla větší psina než s Rimmerem. Já vim, že to byl šílenej transvestita, ale aspoň bysme si mohli zatrsat!

01×03 Rovnováha sil

Arnold J. Rimmer: Dobrý večer, ty hloupá páchnoucí podebraná kočičí nádhero.

01×03 Rovnováha sil

Arnold J. Rimmer: Proč neposloucháš skutečnou klasiku, jako Mozarta, Mendelssohna, nebo Motorhead?

01×03 Rovnováha sil

David Lister: Budeš mi pěkně salutovat a oslovovat "pane"! Budeš mi muset dát Kochanskou! A moje cigarety!
Arnold J. Rimmer: Tak to asi dřív pojede čert na bruslích do práce.

01×03 Rovnováha sil

Arnold J. Rimmer: Ale, ale, copak je tohle? Drogy na učení? Ty jsou zakázané, příteli! Obávám se, že jsi ve velmi vážném, těžkém a hlubokém průšvihu, chlapče. Kdes je našel? Chci jména. Chci místa. Chci data.
David Lister: Arnold Rimmer, jeho skříňka, dnes po ránu.

01×03 Rovnováha sil

Arnold J. Rimmer: (Pauza k přemýšlení) Á ... á, když se ti smekly bezpečnostní pásy a ty jsi spadl do nákladového prostoru? To jsme se přece nasmáli.
David Lister: Naštíp' jsem si páteř na třech místech.
Arnold J. Rimmer: Ano, ale bylo to k popukání! Smáli jsme se jak blázni!
David Lister: Ty ses smál. Já trávil šest tejdnů na kladce.

01×03 Rovnováha sil

Arnold J. Rimmer: Nakonec se staneš tím, co nejvíc nenávidíš. Jen se na sebe podívej. Urážlivý, bezohledný, cílevědomý, necitelný. Podobáš se mi víc než já sám.

01×04 Čekání na Boha

Holly: Poslední zajímavou událostí byly Listerovy kuchařské zkoušky, kterými neprošel, i když předstíral, že ano. Z toho si můžete udělat obrázek, kolik legrace si tady někdy užijem.

01×04 Čekání na Boha

Arnold J. Rimmer: Holly, zpřístupni mi tajné materiály členů posádky.
Holly: Do těch smí nahlížet jenom kapitán, Arnolde.
Arnold J. Rimmer: Dáme mu pět vteřin, aby vstal z mrtvých, a když to nestihne, budeme předpokládat, že tu velím já. (Čeká.) Ne, nestihl to.
Holly: (rezignovaně) Tak, koho chceš?

01×04 Čekání na Boha

Arnold J. Rimmer: Dej mi... Dej mi Listera. Jen záznamy.
Holly: "David Lister, technik třetí třídy. Kapitánovy záznamy: Žádal o pracovní neschopnost z důvodu průjmů nejméně v pěti stech případech. Deset let se živil doplňováním regálů v obchodě, odkud odešel, neboť se odmítal stát otrokem své kariéry. Vyhlídky na povýšení: nulové."
Arnold J. Rimmer: Á, vždycky jsem měl Hollistera rád. Ten uměl člověka opravdu prokouknout. Velký, velký člověk. Tragická ztráta. A teď mi, Holly, dej ... dej mi moje.
Holly: "Arnold Rimmer, technik druhé třídy. Kapitánovy záznamy: Důstojníci mají takové rčení: 'Má-li nějaká práce smysl, má smysl udělat ji dobře. Nemá-li smysl, dejte ji Rimmerovi.' Touží po povýšení, ale neustále propadá u důstojnických zkoušek."
Arnold J. Rimmer: Ne, ne! Holly, přestaň! Chci své materiály! Rimmer se dvěma M!
Holly: "Přehnaně horlivý, zřejmě blázen. Pravděpodobně má víc zubů než mozkových buněk. Vyhlídky na povýšení: komické."

01×04 Čekání na Boha

Holly: Je na obrazovce.
Arnold J. Rimmer: A co?
Holly: Ten ufoun.
Arnold J. Rimmer: Co to je?
Holly: Nevím!
Arnold J. Rimmer: Tak to musíš zjistit ty. Já mám totiž víc zubů než mozkových buněk, ty troubo.
(Vztekle odejde.)
Holly: Ano, to máš.

01×04 Čekání na Boha

Arnold J. Rimmer: To je moje košile?!
David Lister: Jo. Pučil jsem si jí.
Arnold J. Rimmer: Co je to tady vepředu?
David Lister: (Kontroluje různé skvrny.) To bude nejspíš sušenka, ea, tohle je pudink, tohle asi inkoust, obvyklej sortiment fleků, no.

01×04 Čekání na Boha

Arnold J. Rimmer: Nemůžeš se mi hrabat ve věcech!
David Lister: Dyť jsou ti stejně k ničemu.
Arnold J. Rimmer: Protože jsem mrtvý?
David Lister: Jo.

01×04 Čekání na Boha

David Lister: Co to Holly viděl?
Arnold J. Rimmer: Neidentifikovatelný předmět.
David Lister: Myslíš šutr?
Arnold J. Rimmer: To není tak jisté.
David Lister: Vždycky jsou to šutry.
Arnold J. Rimmer: Vždycky jsou to kameny, ale tohle možná ne.
David Lister: Rimmere, tam venku nic není. Nikdo tady nepřistál. Ani vesmírný příšery, ani klingonský válečný lodi nebo blonďatý kočky s drdolem na hlavě, co říkaj: "Ukaž mi ještě ten pozemský zvyk líbání!" Seš tu jenom ty, já, Kocour a fůra blbejch létajících šutrů. Nic víc. Finito!

01×04 Čekání na Boha

Kocour: Jó! To je kočičí vynález. Víš, občas máme v knížce nakreslený, co se v tom příběhu odehrává, a říkáme tomu "obrázky".
David Lister: Jo, jo, taky máme obrázky.
Kocour: Vy opice jste chytřejší, než jsem si myslel.

01×04 Čekání na Boha

David Lister: To bude Č, to bude E, tady je R ... A máme z toho náš odpadkový kontejner! Holly!? To Rimmer nikdy nedělal u popelářů?
Holly: Ne, Dave.
David Lister: Je to jeden z odpadkových kontejnerů na Červeném trpaslíku, nápis je trochu sedřenej. Proč jsi mu to neřek'?
Holly: Aspoň bude sranda, ne?

01×04 Čekání na Boha

Arnold J. Rimmer: (hlas) Po intenzivním zkoumání, čárka, značek na mimozemském tělese, čárka, je jisté, čárka, že máme, čárka, co dočinění, čárka, s bytostmi nevídaného intelektu, dvojtečka...
Holly: To je dobře. Protože by ti mohli pomoci s interpunkcí.

01×04 Čekání na Boha

Arnold J. Rimmer: Jen se posmívej. To už tu bylo. Vysmívali se Galileovi. Smáli se Edisonovi. Taky Kolumbovi.
David Lister: Kdo je Kolumbus?
Arnold J. Rimmer: Trhan v pláštěnce, co objevil Ameriku.

01×04 Čekání na Boha

Arnold J. Rimmer: Ne, Listere, myslím třeba pyramidy. Jak mohli přemístit ty masivní kamenné kvádry bez pomoci moderní techniky?
David Lister: Měli masivní biče, Rimmere. Masivní biče.

01×04 Čekání na Boha

Arnold J. Rimmer: A já se těším na tebe. Až se vynoří z té nádrže půvabná mimozemšťanka s dlouhými zelenými vlasy a šesti ňadry.
David Lister: Se šesti ňadry?! Představ si, že spíš se ženskou se šesti prsama!
Arnold J. Rimmer: (zasněně) Představ si, že spíš se ženou...

01×04 Čekání na Boha

automat: Dobré ráno. Čím posloužím?
David Lister: Bon journo. Ea, dej mi snídani.
automat: Co by sis přál?
David Lister: Ea ... kuře vindaloo ... a koktejl.
automat: S jakou příchutí ten koktejl?
David Lister: Ehmm... pivní.

01×05 Sebevědomí a Mindrák

Holly: Minulý týden jsme objevili hybernované tělo magnáta Alberta Nimmbela. Byl vystřelen do vesmíru v naději, že se setká s formou života, která by dokázala vyléčit jeho hroznou nemoc. Probudili jsme ho, vysvětlili mu, že jsme poslední existující loď s lidskou posádkou a chceme mu jenom říct, že mu nemůžeme pomoct. Rozzuřil se a téměř okamžitě zemřel... Některým lidem prostě nevyhovíte.

01×05 Sebevědomí a Mindrák

Holly: Napadlo mě ukrátit si čas třeba tím, že bych vytvořil dokonale funkční ženskou repliku schopnou samostatného rozhodování a abstraktního myšlení a naprosto k nerozeznání od skutečné.
David Lister: Proč to neuděláš?
Holly: Protože nevím jak.

01×05 Sebevědomí a Mindrák

David Lister: Rimmere, láska je..., láska je to, čím se lišíme od zvířat.
Arnold J. Rimmer: Né, Listere, od zvířat se lišíme tím, že nepoužíváme jazyk k čištění genitálií.

01×05 Sebevědomí a Mindrák

Kocour: Dneska byl dobrej den, jed' jsem pětkrát, spal šestkrát a zabral si, co se jen dá! A zítra uvidím, jestli by se nenašlo něco, s čím bych si to moh' rozdat.