Rudolf Barák, který se stal ministrem vnitra na podzim 1953, patřil mezi ambiciózní funkcionáře. Zpočátku pomohl Antonínu Novotnému, aby si upevnil pozici, později se sám chtěl dostat na jeho místo - a to se mu stalo osudným. Byl zatčen a ve vykonstruovaném procesu odsouzen.
Za Baráka se také naplno rozjely únosy některých čs. emigrantů z Rakouska a západního Německa, z nichž některé měly politický dosah. Patrně nejznámějším únosem je "odluka", jak zněl eufeministický termín komunistů, bývalého ministra a předsedy sociální demokracie Bohumila Laušmana ze Salcburku. Státní bezpečnost uskutečnila i řadu dalších únosů či pokusů o ně, včetně například honby za zetěm tehdejšího ředitele CIA v roce 1956.
Některé z nich natáčel štáb ČT na autentických místech. Ministra Baráka natočil ještě krátce před jeho smrtí.