(Taylor je v zákopu, řve bolestí a Anderson k němu skočí.) seržant Anderson: Co se děje? Marcus Taylor: Ale, strašně to bolí. seržant Anderson: To je mi líto. Kde to máš? Marcus Taylor: V noze. seržant Anderson: Jak tě mohli zasáhnout do nohy, když seš v zákopu? Marcus Taylor: Jsem tady moc dlouho, seržante. Chytil jsem hroznou křeč do nohy, ty vole. seržant Anderson: Taylore, když s tebou mluvím... Mám pocit, že mluvím s marťanem a neříkej mi vole. Marcus Taylor: Promiň.
(Seržant Hannegan práskne dveřmi a Percell se lekne.) Daniel Percell: Do hajzlu. seržant Hannegan: Doufám, že jsi specialista Percell. Daniel Percell: Jo, a co má bejt? seržant Hannengan: Jsem seržant Hannegan, synku. Chci se ujistit, že nechrápeš a můžeš nastoupit na službu. Daniel Percell: Jakou službu? seržant: Armáda ti připravila velmi pikantní lahůdku... Budeš pálit hovna. Velká bašta kamaráde.
(Anderson a Goldman jsou zajati. Vietnamská stařena jim přinesla rýži, do které plivla rožvýkaný tabák.) Myron Goldman: Nechceš si to vyměnit? Já mám omáčku.
(Jednotka je obklíčena na kopci a čeká na vyzvednutí vrtulníkem.) Marvin Johnson: Moc přemejšlej, vole. Tyhle piloti neuměj klesat. Myron Goldman:(přes vysílačku) Klesni s tou prdelí, chytráku. pilot vrtulníku: Nemůžu, nemůžu. Vždyť nás rozstřílej. Myron Goldman: Mám tady zraněnýho muže. Dáme vám maximální krytí, přepínám. pilot vrtulníku: Řekni to ještě jednou. Myron Goldman: Klesni sakra dolů, nebo tě sestřelím já sám! pilot vrtulníku: Pokusím se.
Marcus Taylor: Sakra! Blbá armáda, ať si Charlie sežere celou vesnici. Alberto Ruiz: Uklidni se! No tak. Marcus Taylor: Mám umřít v týhle díře, aby si nějaký rákosníci mohli pěstovat rejži? Alberto Ruiz: Hele, jestli nepůjdeš na hlídku, dostaneš se k soudu. Marcus Taylor: A co mi můžou udělat? Poslat do Vietnamu, vole?!