Na železniční trati leží přes jednu z kolejnic bezvládné ženské tělo. Nebožka je asi pětatřicetiletá, sukně kostýmu povytažená nad koleno ukazuje, že jde, vlastně šlo, o dámu nesporně přitažlivou. Není tak velký problém zjistit, že nebohá oběť byla manželkou velkouzenáře Františka Satoranského, přesněji řečeno druhou ženu bohatého muže , který nedávno ovdověl . Mrtvá Evženie byla za svého života obyčejnou tovární dělnicí a ke kultivovanému továrníkovi Satoranskému se nehodila nejen svým původem, ale především způsobem života, který se dal označit jakkoliv, jen ne jako mravně spořádaný. Pátrání Arazímových mužů se rozbíhá na všechny strany, zatímco Arazím sám se snaží rozluštit tajemství rodinných poměrů u Satoranských, kde mimo podezření není ani dospívající dcera, která se ostatně netají tím, že novou macechu upřímně nenáviděla. Vyšetřování navíc četníkům zkomplikuje místní podivín Drbohlav, který svým svérázným, ale především pomateným způsobem obdivuje nejen ženy, ale i projíždějící vlaky.
Jarý: A co Zahálka? Určitě se nudí na místní stanici. Arazím: To není tak špatnej nápad. Nakonec je místní, může se něco dovědět. Jiroušek: Volá strážmistr Zahálka. Jarý: No, tak my o vlku a vlk v telefonu.