V dnešním druhém dílu je Evžen už majitelem chalupy a zatímco si v Praze kupuje rybářský prut, Bohouš se od předsedy Mrázka dovídá, že bude mít pana domácího z Prahy. Dobrácký a tolerantní optimista Bohouš nic nenamítá. Pak se konečně oba setkají. Zjišťují, že už se vlastně seznámili v předešlém konfliktu. Při stěhování gauče do podkroví a zpět dojde opět k rozepři, spadnou schody, přichází opět Fuchsová, přitažlivá rozvedená čtyřicátnice, třetí hlavní postava seriálu. Evžen se jde uklidnit k rybníku, začíná chytat ryby. Je mu krásně, když vtom přijíždí skupina místních hasičů, aby nacvičovala protipožární zásah... A rýsuje se zase konflikt.
Císař: To schodiště nás přežije oba, to je ještě stará, točte se, stará poctívá řemeslná práce. Pozor, pozor! (Schody spadly.) Huml: Jéžišmarjajózefe, to je ta vaše řemeslná stará poctivá práce! Tak to je naposled pane Císař! Já jsem v invalidním důchodu! (buší pěstí do místa, kde je srdce) Tady to mám černé na bílém, já se nesmím rozčilovat, já nesmím prožívat žádné konfliktní situace! Císař: Pane Huml, jakápak konfliktní situace, no spadly schody protože byly shnilé, no tak je po neděli opravím. Huml: Po neděli. Císař: No dřív nemám čas, horší je, že budeme muset oba dva bydlet dole. Huml: Cože?! Císař: No já v noci strašně chrápu. Huml: Jéžišmarja... Císař: Klid, klid, klid... Já vám sem postavím žebřík! Huml: Vy si myslíte, že budu lítat domů jako, jako... holub?! Císař: Klid, klid, ale až přijdu, protože teď musím jít opravit vyvorávač. Huml: Jéžíšmarja, já jsem sem přijel kvůli klidu, ven, do české vesničky, užít penze! Já jsem tady zasejpanej! Já jsem tady zhicovanej! Já se nebudu rozčilovat, prášek, já si vezmu prášek, pruty, jdu na ryby, já nejsem sebevrah!