Childhood's End
(Childhood's End)
Konec dětství
Letos si Syfy připravila hned několik zajímavých projektů a po prvních trailerech se u mě mezi ně zařadilo i sci-fi drama Childhood's End, které vzniklo na motivy známé knihy od Arthura C. Clarka. S tou jsem nikdy neměl tu čest a tak jsem vlastně nevěděl, co čekat. To je však možná plus, neboť se nemusím rozčilovat nad provedenými změnami.
Jak už jsem říkal, tak trailer mě zaujal a na sledování minisérie mě nalákal. Jenže, výslednou podobou jsem spíš zklamán. Musí se nechat, že první část je zajímavá a představí otázky na které chce znát odpovědi. Dokáže nalákat na sledování pokračování ale odhalením podoby "vládců" to tak nějak končí. Problém totiž je, že druhá část už tolik nefunguje (nejspíš nejvíce změn oproti knize) a závěr se mi pak taky nejeví jako uspokojivý.
Čekal jsem víc z Utopistické společnosti, čekal jsem víc otázek a odpovědí ohledně dětí, jejich schopností a jejich zmizení, ale nedočkal jsem se. To je hlavní důvod proč odcházím zklamaný. Trochu mi vadí i obsazení Mika Vogela, kterého prostě pořád vidím jako Barbieho z Under the Dome a tak jsem mu farmáře úplně nevěřil. Childhood's End tak pro mě zůstane průměrnou záležitostí na kterou brzy zapomenu, protože nenabídla nic oslnivého...
Evoluce
Změna. Někteří se jí obáváme, někteří ji naopak vyhledáváme…
Při této minisérii se ponoříme do základů klasické sci-fi. Arthur C. Clarka to prostě uměl. Příběh sám má svoji vlastní neúprosnou dynamiku. Pomalu, ale jistě jede ke svému konci. A není to jen konec příběhu, ale konec celé jedné evoluční etapy. Lidstvo už nikdy nebude tím, čím bylo dřív.
Osobně se mi velmi líbí, jak celý příběh postupně skáče v čase. Posouváme se ve vyprávění o roky kupředu. A někde v pozadí se něco mění. Mění se lidé, mění se hodnoty, mění se celý svět. A seriál nám k tomu poskytuje právě ten pohled z venčí. Protože pokud v prostředí, které se zásadně mění, sami nacházíme, tak si dopad změn, zas tak moc nemusíme uvědomovat.
Naši hrdinové prochází příběhem a postupně si změny uvědomují. A postupně také umírají. Smrt je zakončením, smířením - pochopením dopadu změny. A celé to vyznívá úplně přirozeně.
Ano, užil jsem si to. A zároveň jsem získal pěkný námět k přemýšlení.
Děkuji
Lidstvo .. končíme!
Knížka vyšla v roce 1953. Uvádím to záměrně, protože až na menší úpravy se scénář snažil držet se předlohy. Takže i duševní naháč by mohl pochopit, že v 50 letech minulého století se z toho, co nabízel tehdejší knižní trh sci-fi, prostě musel stát bestseller. A to vůbec nemyslím ironicky. Konec dětství byl "předvoj" k následující parádě (pro mě) a to 2001.
A.C. Clark je u mě jeden z nejlepších spisovatelů sci-fi a jeho knížky jsem si zamiloval. Byl jsem proto hrozně zvědavý, jak se s tímhle dílem Syfy popere, a za sebe musím říct, že velmi, velmi dobře..
Nebudu se tu rozepisovat o ději, protože prozrazovat překvapení (ať už podobu mimozemšťanů, nebo finále) by nebylo fér. Bylo velice zajímavé sledovat reakce lidí, kteří knížku nečetli, a tudíž netušili..
Takže kdo máte rádi inteligentní sci-fi, jste trošku hloubaví, nevyžadujete od děje jenom "ric, pic, bum" a nevadí Vám v některých chvílích pomalejší děj (který má ale svůj význam), vřele doporučuji.
Dávám 90% jenom proto, že TV stanice plánuje 3001. Těch 100% si (doufám) nechám pro ní.
A tak lidstvo dobrovolně vymírá
Nehledě na to, jak moc o celém tom konceptu minisérie přemýšlím, stále mám pocit, že jsem to zřejmě vůbec nepochopila. A pokud ano, pak se mi to vůbec nelíbilo.
Knižní předlohu neznám, proto nemůžu porovnávat odchylky od předlohy a v 99% těchto případů, je to výhoda.
Celý příběh o příchodu jiné rasy sliboval zajímavou podívanou, ale i během pouhých tří dílů rozhodně neuchvátil. Řekla bych, že absolutně nevyužil možnost uchvátit diváky mnoha otázkami, mnoha náhledy budoucna a té takzvané utopie, ale pouze smočil palec na okraji moře.
Obsazení mě nijak neutkvělo v paměti, až na Osy Ikhilea, který z mého pohledu jediný projevoval trochu racionální chování.
A přesně tohle je můj hlavní problém s celým příběhem. Když vám cizinec na ulici nabídne lízátko, tak si ho taky nevezmete. Je to základní věc, kterou vás naučí rodiče, nebrat si nic od cizích lidí. A pohled na lidstvo, které bez pochyb a otázek prostě poděkuje a vesele si žije v utopii, vytvořené cizí rasou, je pro mě svým způsobem výsměch. Tohle prostě jde proti každé jednotlivé buňce v mém těle.
Ale i když dám stranou samotný příběh, který byl vlastně vypůjčen z knižní předlohy, nemám zde nic, co bych chtěla nějak vyzvednou, pomalé, průměrné vykreslení příběhu, zapomenutelný soundtrack...
Ale jak říkám, možná jsem to prostě celé jen nepochopila.
SciFi klasika ožíva.
Som veľmi spokojný, že vďaka pretlaku televíznych staníc a hlavne s príchodom tých internetových máme možnosť zhliadnuť širšie spektrum seriálov, ktoré sa vôbec dostanú do produkcie. Ešte viac ma teší, keď sa sfilmuje kvalitné SciFi a úplne najviac, keď sa tvorcom podarí spracovať dielo kvalite. Toto platí aj pre koniec detstva. Oceňujem, že sa jednalo a skutočne kvalitné spracovanie a že sa podarilo ako celok prerozprávať príbeh vierohodne. Len tak ďalej!
Skoro to vyšlo...
Konec dětství je jednou z těch knih, které jsem chtěla vidět zfilmované, ale nedokázala jsem si to představit. Už chápu proč. Ona je totiž sama o sobě na konci dost těžko pochopitelná. Dokud se všechno točí kolem Overlordů a jejich dohlížením nad lidstvem, všechno šlape jak na drátkách (včetně onoho překvapení kolem jejich vzhledu). Jenže na konci knihy se dostáváme blíž k mysticismu než ke sci-fi, a to je ve filmovém zpracování problém, protože postrádá tu omáčku okolo, kterou si může dovolit kniha. Nedokážu si představit, co si z tohoto zpracování odnese divák neznalý předlohy. Nicméně mají tvůrci můj obdiv za to, že se do té knihy vůbec pustili. Postavy jsou upravené pro větší přehlednost, ale stejně si myslím, že je jich tu na tak malém prostoru, jaký poskytuje minisérie, moc. Třeba linie s bývalou ženou ambasadora mi přišla zbytečná, prostor mohly dostat jiné věci (víc času na planetě Overlordů nebo odosobnění dětí).
Takže dávám body za odvahu pustit se do toho příběhu i za důstojné zpracování, jen škoda, že na tak malém prostoru nemáme možnost vytvořit si vztah k tolika postavám a že se nepodařilo otisknout sem ducha předlohy, moc se hrálo na efekt a chyběl tomu přesah.
(Btw. Celý život čekám, že se dozvím, jak se vyslovuje jméno "Rashaverak" a oni mi tu postavu vyškrtnou! Tak zase nic...)
Nemastné - neslané
Nic jsem od této minisérie nečekala, ale byla jsem zvědava.
Knihu jsem nečetla, takže jsem opravdu nevěděla a doposud nevím, jak by se měl seriál odehrávat, ale z toho co jsem viděla, mě to nijak nedostalo. Ok. Myšlenka dobrá a zajímavá, ale zpracovaní takové nijaké. Vůbec to ve mě nenechalo žádný dojem, ani dobrý, ani špatný, takže za pár měsíců si ani nevzpomenu zřejmě, že jsem na něco takového koukala.
Apokalypsa
Nejlepší zpracování apokalyptického námětu, které jsem zatím viděla. Díky znalosti Bible a mnoha nejrůznějším teoriím, jak má ke konci světa dojít, jsem celou dobu byla napnutá. Tato apokalypsa byla nejstrašidelnější tím, jak byla mírumilovná... Příběh mě pohltil tak, že jsem příliš nesledovala, jak je dobrý scénář, jak jsou role zahrané. Pravděpodobně dobře, protože jsem se nemohla odtrhnout.
Děsně rozvleklé,
takové nanicovaté. Možná to chtělo kratší stopáž. Za B.
Radši si počkám na jiné zpracování nebo si příběh Mistra Clarka znovu přečtu.