Maxwell: Potom, co se k vám Brock takhle zachoval, s ním ani nemám chuť pracovat. Fran: Á, tak to je škoda, protože teď bude nějaký čas zpívat falzetem. Brighton: Takže ona ho kopla do... Maxwell: Dobrou, Brightone.
Gracie: Co to je kastrace? Fran: No, to je taková operace, broučku. Maggie: Jak když C.C. jela do Švýcarska a dala si tam zmenšit stehna. Gracie: Tak C.C. teda dělali kastraci? Fran: Ne, broučku. Niles: Ale prý o tom uvažovali.
(Umřela imaginární kamarádka Grace.) Fran: Vy jste volal té doktorce. Tak co říkala? Maxwell: Nemohl jsem ji sehnat. Byla u terapeuta. Fran: Tak terapeutka chodí na terapii? Bez komentáře.
(Niles musí předstírat, že je pan Sheffield a naopak před bohatými příbuznými Fran a členy asociace sluhů.) Maxwell: Odejdu z domu jen na dvacet minut a vrátím se do nějakého šíleného paralelního vesmíru!
(Fran a Niles loví myš.) Fran: Nemáš se vůbec čeho bát, chceme tě jen pustit na svobodu. Niles: A potom tě tam zabijeme. Fran: Nilesi, nechovej se jako Rambo! Je to strašně odpudivý. (Zarazí se.) Ale něco na tom je.
Fran:(k C.C.) Jste krásná žena, přeju vám vše dobré. Ale ještě jednou ublížíte jednomu z dětí a vaše modrá krev bude na všech zdech. A myslím to v tom nejlepším slova smyslu.
C.C.: Já jsem jen chtěla, aby mě ty děti měly rády. Já se tak moc snažím být milující, starostlivá, citlivá... kluk: Umím i žonglovat. C.C.: Sbal to, netalentovanej skrčku!
C.C.: Moře lidí letí na Den díkůvzdání do Aspenu, aby se mohli setkat s prezidentem. A dohlédni, aby bylo všechno vyžehlené, nechci se s prezidentem setkat zmačkaná. Niles: To jste se měla setkat s Trumanem.
Maggie: Řekni mi jedinej důvod, proč nemůžu k Hamptonovým! Maxwell: Protože nechci. Jsi moc mladá, abys někam jezdila na víkend. Maggie: Ale když bylo Julii jako mně, tak se stihla vdát, užít si sex a umřít! Maxwell: Tak už víš, jak skončíš, když neposlechneš otce!
(Fran, Sylvia a babička Yetta sedí u terapeutky.) terapeutka: Takže, dámy, co vás přivádí na terapii? Fran: Přišla jsem, protože moje matka je posedlá tím, abych se vdala. Sylvia: Přišla jsem, protože moje dcera má mylnou představu, že jsem něčím posedlá. Yetta: Přišla jsem, protože mě sem přivedli, a já nevím, jak se odsud dostanu domů.
(Fran volá se zaměstnancem čínské restaurace.) Fran: Mně je jedno, že nemáte ani jednu pánev Vok volnou. Čekáme na to už přes hodinu. Už jsem chtěla usmažit dítě.