Claire a Jamie jsou přinuceni vzít se, ale jakmile se sblíží, zjistí, že k sobě cítí něco víc než jen povinnost. Claire si musí vybrat mezi dvěma muži ze dvou zcela jiných dob.
Claire:(o Dougalovi) To opravdu řekl? Jamie: Jo. Řekl: "Nikdy nesmíš dát ženě najevo, že jsi celý žhavý ji uspokojit. Dává jí to příliš velkou moc." Claire: Opravdu? A co jsi mu na to řekl? Jamie: Řekl jsem, že jsem byl totálně v tvojí moci a šťastný, že to tak bylo.
Jamie: Sejdeme se dole. Jestli okamžitě něco nesním, mohl bych zakousnout tebe. Claire: Věřím, že jsi to už udělal. Jamie: A těším se, až to udělám znovu.
Claire: Už je docela pozdě. Možná bychom měli jít do postele. Jamie: Do postele... nebo spát? Claire: No... Jamie: Tak či tak... v korzetu asi nespíš. Tak mě nech, abych ti pomohl se všemi těmi šňůrkami a tak.
(Jamie se pokusí Claire políbit, ta na poslední chvíli uhne.) Claire: Řekni mi o své rodině. Jamie:(zasměje se) Kolik generací zpátky? Claire: Tvoji rodiče postačí.
(Claire a Jamie mají po svatbě, zezdola se ozývají křiky veselí.) Claire: Nepředpokládám, že by šli v dohledné době spát. Jamie: Ne... Dokud se neujistí, že je všechno oficiální. Claire: Měla bych být vděčná, že se nechtějí koukat. Jamie: Jenom Rupert a Angus.