(Claire leží na zemi. Angus se postaví přímo nad ni, pod kiltem nemá žádné spodní prádlo. Claire se ušklíbne.) Angus: Něco ti padlo do oka, děvče? Claire: Ano. Něco, na co nejspíš hned tak nezapomenu.
(Claire požádala Jamieho, aby ji doprovodil na Černý hrad, odkud chodí malí chlapci, kteří tam byli dokázat svou odvahu, něčím otrávení. Jamie tam jako malý chlapec taky byl.) Claire: Takže co přesně jste tu dělal, když jste sem jako malý přišel? Jamie: Nic moc. Většinou jen tak poskakoval, lezl po zdech. Možná pomočil kameny na důkaz pohrdání.
(Claire je na návštěvě u Gellis. Za jejím manželem přivedli chlapce obviněného z kráděže, aby ho potrestal.) Gellis: Pokud mu dneska ráno sedla snídaně, chlapec by mohl vyváznout jen s výpraskem. Ale jelikož určitě opět trpí nadýmáním, ten kluk nejspíš přijde o ruku.
(Claire viděla Jamieho, jak se líbá s Laoghaire. Teď si ho kvůli tomu dobírá.) Claire: Máte trochu napuchlý ret, Jamie. Zranil vás snad kůň? Jamie: Ano. Hodil hlavou, když jsem se nedíval. Claire: To je smůla. Klisny dokáží být nebezpečné. Murtagh: Klisny? Alec ti dal teď na starost klisny?
(Rupert má za úkol Claire sledovat na každém kroku. Ta se teď vydává ven na bylinky.) Rupert: To nikdy neposedíte, ženská?! Snídani jsem sotva stihnul spolknout! Claire: Chůze je dobrá pro trávení.
Claire: Měla jsem vědět, že kdyby vám ty obvazy byly nepříjemné, tak byste si je strhnul sám. Jamie: Bál jsem se, že byste mi naplácala, kdybych se jich jenom dotknul. Claire: To je pravda. Já jsem tu přeci léčitel. Jsem ve velení. Jamie: Nikdy jsem o tom nepochyboval.
(Claire toho hodně vypila a Jamie ji vytáhnul ze síně pod záminkou, že potřebuje pomoct s obvazy.) Claire: Dobrá, tak se vám podíváme na to rameno. Jamie: Nepotřebuju vaši pomoc. Jen jsem si myslel, že vás doprovodím na ošetřovnu, dokud stále můžete chodit rovně.
(Claire pije víno, Jamie se jí na něj zeptá.) Claire: Je velmi dobré. Měla jsem dvě... tři skleničky. Jamie: Většina lidí, kteří pijí s Columem se po dvou skleničkách válí pod stolem. Claire: Naznačujete, že jsem opilá? Jamie: Byl bych překvapen, kdyby tomu tak nebylo.
Claire: Jen jsem se snažila pomoct. Dougal: Ano. Zdá se, že ta divoká kočka, kterou jsme našli v lese, se snaží zatáhnout drápky. Claire:(ironicky) Jaké kouzelné přirovnání.
(Angus a Rupert mají hlídat Claire, ale nebaví je to, tak si odběhnou do kuchyně, aby se napili.) Mrs. Fitzgibbons: Co vy dva opilci, tady pořád překážíte v kuchyni? Když tu nepracujete, tak odejděte! Rupert: Jenom plníme rozkazy a dohlížíme na ni. (ukáže na Claire) Mrs. Fitzgibbons: A ona se poslední dvě hodiny schovává na dně vašeho korbelu?
Claire: Děkuju za varování, ale já vím, že jsou ty houby jedovaté. Geillis: Koho s nimi plánuješ otrávit? Svého manžela? Pak mi dej vědět, jestli to fungovalo a já to zkusím na toho svého.
(Rupert má za úkol Claire sledovat a pořád za ní chodí. Ona je naštvaná a snaží se ho ignorovat.) Rupert: Mohlo by to být horší. Mohl bych si vyměnit službu s Angusem. Není tak šarmantní jako já. Vypije toho víc, než my všichni dohromady. A je samá ženská. A když ženská není na blízku, chová se jako zvíře. Takže navrhuju, abyste si mě užívala, dokud můžete. Protože se vám po mně bude stýskat, až budete mít za zády toho šílenýho tlustýho bastarda. Claire:(ironicky) Nádhera! Rupert: Naštěstí pro vás, má ženy rád. Zvlášť ty vonící po farmě. Claire: Zapamatuju si, že se mám pravidelně koupat! Rupert: Ještě se ke mně ráda vrátíte.
(Claire si všimne, že za ní všude chodí Rupert.) Claire: Ty mě sleduješ?! Sleduješ mě! Proč? (Rupert mlčí) Alespoň bys mi mohl odpovědět! To ti řekl Colum, abys mě sledoval? Rupert: Ne. Claire: Tak tedy Dougal? Rupert: Na ženskou se moc ptáte. Claire: To už mi říkali. Rupert: Na to nemám odpověď. Jsem Dougalovýma očima, nemyslím za něj. Ale nechte mě vás varovat, paní, jeho oči vás nespustí z dohledu, dokud mi neřekne, abych přestal. Claire: Pf! (Otočí se a odchází do hradu.)
Jamie: Když jsem se probral, ležel jsem ve voze s kuřaty na cestě do Fort William. Claire: To je mi líto. Muselo to pro vás být hrozné. Jamie: To jo. Kuřata jsou mizerná společnost.
Mrs. Fitzgibbons:(na Claire) Tak pojď se mnou. Najdeme ti něco k jídlu. A něco na sebe. Něco trochu víc... (prohlíží si její lehké šaty) Něco, čeho je víc. Claire:(o zraněném Jamiem) A co on? Jamie: Já se umím najíst sám.
(Claire je pořád naštvaná, že jí Jamie neřekl o svém zranění.) Claire: Mohl jsi mi říct, že tě postřelili, než jsi spadl z koně! Jamie: Moc to nebolelo. Claire: A teď to bolí? Jamie:(Podívá se na své obvázané rameno.) Jo. Claire: To je dobře!