Dr. Fleming: Dáte si drink? Columbo: No tak jo. (Dr. Fleming odkryje bar skrytý za knihovnou.) Columbo: Á, no to je chytrý. Můžete si líznout mezi pacientama. Dr. Fleming: Ještě jsem vám nedal Rorschachův test, ale mám tušení, že jste na bourbon.
(Columbo vyslýchá Santiniho a zajímá ho, jaké jméno dříve používal.) Columbo: Můžete mi říct, který jméno to bylo? Bylo to Arlington nebo Kensington? Santini: Ani jedno z nich. Washington. Columbo: A měl jste taky křestní? Santini:(už vytočeně) Martha!
Columbo:(k psychiatrovi v jeho ordinaci) Pěkná ordinace, vypadá to tu hezky. Asi to lidi přiměje, aby mluvili. Víte, moje sestra má obývák, velmi, velmi moderní. Ale jakmile se tam posadíte, přestanete mluvit. Má tam takovej velkej černej stolek ve tvaru ledviny. Hned se vám z něj udělá špatně. Její manžel, ten skoro nemluví, a já myslím, že ho ten stolek už dávno vyřídil.