Tomáš musí vyřešit velké dilema. stěhoval Karla Gotta na Karlštejn a dostal od něj poukaz do francouzské restaurace! Večeře zadarmo se neodmítá, ale koho vzít s sebou?
Saša: Ivo, musíš mě schovat. Iva: Co je? Saša: Rychle! Asi jsem nabízela letáky špatným lidem. Iva: Co? Saša: No oni vypadali tak sympaticky a křičeli, že mají rádi kuřata. Iva: No? Saša: Tak jsem jim zkusila dát pár letáků a oni začali křičet, že maso je vražda, že jsem fašista a začali mě honit. Iva: Klid, vegoši tě domů sledovat nebudou. Lexa: Ségra? Doma tě hledali nějaký divný lidi a chtěli vidět, co jíme. Saša: Proboha. Lexa: No tak jsem jim ukázal kaštany a zas odešli. Iva: Vy jíte kaštany? Saša: Jenom někdy. Lexa: Nejsou moc dobrý.
(Lexa s Ozzákem vyskočili z okna, protože se lekli Saši v kostýmu kuřete a visí na stromě.) Saša: To je hrozný. Iva: Klid! Není to poprví a hasiči už jsou na cestě. (Na Lexu a Ozzáka.) Držíte se? Ozzák: To je výhled. Vidím správcovou na hajzlu.
(Ozzák přijde k obědu.) Ozzák: Nazdar, brácha. Ahoj, Ivuško. Iva: Čau. Tomáš: Ses nějakej veselej. Na to, že je kapusta. Ozzák: V klidu, já jsem najedenej. Tomáš: Cos měl? Ozzák: Jablka. Iva: No vidíš. Strejda jí zdravě. (Najednou se zamyslí.) Moment, tys jedl jablka? Ozzák: No, zkusil jsem to. Iva: Bavíme se o takovým tom kulatým, co roste na stromech? Ozzák: No, dovol. Copak nevím, co je to jablko? Jsem si je natrhal na jabloni za barákem. Iva: Na jabloni? To za barákem je bříza. Ozzák: No, tak na ní. Iva: Bříza, na kterou správcová věší lojový koule pro sýkorky. Tomáš: Bože, jestli tě správcová viděla. Ozzák: No viděla, ještě na mě mávala.