Comeback

Tomáš: Ahoj Lexo, tak co? Měli všechno z toho seznamu?
Lexa: Z jakýho seznamu? (Tomáš se zatváří zděšeně.) To byl fór! Ten papír mám. Ale řeknu Vám, ten Váš rukopis, to je teda hardcore!
Tomáš: No dovol! Já mám náhodou úhledné písmo!
Marcelka: Úhledné, ale nečitelné. Když jste naposledy objednal Leonu Machálkovou, dovezli Glenna Millera.

(Tomáš píše nápis Křeček došel, ale jeho písmem to vypadá Křeček pošel.)
Lexa: Co mu bylo?
Tomáš: Komu?
Lexa: Tomu křečkovi?...Že pošel?
Tomáš: Došel! To je snad jasný D!
Lexa: Vypadá to jako P. A toho křečka jsem taky víceméně odhad.
Saša: Pane Pacovský, nebylo by lepší napsat tam zesnul? To zní líp.

(Simona jde upéct k Pacovským hranolky, kde je ožralá Marcelka)
Iva: Potřebuješ friťák?
Simona: Ne, tyhle jsou na plech.
Iva: Nejsou samy...

(Lexa a Ozzák zakládají těsto na rumové koule.)
Lexa: Těšíte se na Vánoce, pane Ozzáku?
Ozzák: Kdo by se netěšil? Jenom mi vadí, jak strašně změkly. Za starejch časů to mělo jiný grády.
Lexa: Za jakejch časů?
Ozzák: Když chlapi byli chlapi a voňavka sprostý slovo. Dneska jsou to svátky pro měkejše.
Lexa: Mám tam dát i prášek do pečiva?
Ozzák: Prášek! To je ono! Prášek! Samý zdrobněliny. Samý měkký slova. Prášek, stromeček, kuličky, rohlíčky, pohádky!
Lexa: Vanilka.
Ozzák: Jo. Dřív se prostě uříz strom. Udělaly se koule a rohlíky. A pak se všichni vožrali. Jo, to byly časy, Lexo.
Lexa: Mám tam dát prach do pečáku?
Ozzák: Vraž ho tam, bejku. Tak a můžeš míchat.
Lexa: Ale kapr, to je docela silný slovo, ne?
Ozzák: Ha, ale měkká ryba. Vždyť ani nemá zuby. Jo, takovej mečoun, to je jiná.
Lexa: Nebo rejnok. Elektrickej.
Ozzák: Jasně! Nebo žralok! Zabít kapra umí každá stará bába. Ale zkus si jít s paličkou na žraloka.
Lexa: S paličkou?
Ozzák: S palicí.
Lexa: To by bylo fakt chlapácký.
Ozzák: Stačí! Tak. A teď to necháme nakynout. Ale musíme to sledovat. Jakmile se to hne, máme pět minut.
Lexa: Budeme tvarovat?
Ozzák: Nebo zdrhat.

(U večeře)
Tomáš: Křeček došel.
Ozzák: Škoda.
Tomáš: Cože?
Ozzák: Chtěl jsem si přidat.
Iva: To bylo kuře.

Tomáš: Tobě jsem měkkej dárek nikdy nedal!
Ozzák: Jednou jsem dostal víno!

Iva: Jak se mám těšit na Vánoce, když dárky vybírá táta a objednává Lexa?

(Tomáš přichází do krámu, kde hrají Koledy křečka Mirečka.)
Tomáš: Nehrabe vám z toho Mirečka už? Jak to tady posloucháte celej den?
Marcelka: (vyndává si špunty z uší) Ježíš, promiňte Tomáši. Mně už z toho Mirečka hrabe, jak ho tu poslouchám celý den.

Tomáš: To nemůžeme mít jednou Vánoce, na který budeme všichni rádi vzpomínat?
Iva: Jo, na ty naše loňský vzpomíná i městská policie.
Tomáš: Nějaký bez sanitky?
Iva: Kapr je tradiční vánoční jídlo.
Tomáš: Ale každej z nás už jednou spolknul kost, Ozzák dokonce dvakrát... tu samou.
Ozzák: Chtěl jsem si přidat.

(Tomáš přichází domů na vánoční poradu.)
Tomáš: Ahoj.
Iva: Ahoj.
Tomáš: Je pět hodin, kde je Ozzák?
Iva: Řekl, že se žádný vánoční porady účastnit nebude.
Tomáš: Vždyť ji děláme jen kvůli němu.
Iva: No já nevím, tak si ho nějak zavolej.
Tomáš: Ozzáku, pivo je na stole!
Ozzák: (vyřítí se z pokoje) Že já ti na to vždycky naletím.

(Iva si prohlíží vánoční stromek.)
Iva: Letos si vybral správnej strejdo.
Ozzák: Vzal jsem jen špičku zbytek musel zůstat na Staromáku.

Ozzák: Já myslím že se kvůli tomu loni nadělal zbytečnej poprask.
Tomáš: Brácha pod tím stromem umřel František Palacký, přinesl jsi ho i s pamětní deskou a byl to dub!

(Lexa přijde k Pacovským do bytu.)
Lexa: Chtěl jste se mnou mluvit pane Pacovský?
Tomáš: Posaď se Lexo.
Lexa: Jé už přišly ty dárky, super.
Tomáš: Ano, dárky přišly Lexo, ty dárky které jsi objednával. Můžeš mi prosímtě ukázat, kde se na tom mém seznamu, vyskytuje parní sauna?
Lexa: (ukáže na něco v seznamu) Tady, hned pod vačicí, tu fakt neměli...
Tomáš: Já tady nevidím parní sauna, já tady vidím zimní bunda.

Ozzák: (zpívá) Rolníci, rolníci, kdopak vám dal hlas?
Stromy, koule, rohlíci, vožerem se zas.
Hvězda nad betlí, vosel u jeslí,
zlatý prase po ránu ti to vykreslí!
Houby záleží, jestli nasněží,
zavoláme Ježicha, ať nám naježí!
Rolníci, rolníci, kdopak vám dal hlas?
Byl to kašpar veliký nebo dědek mráz?
Rolníci, rolníci, co to zvoní v nich?
Stromy, koule, rohlíci, vánoce a lííííh.

(Lexa si čte vánoční hru, ve které má hrát Ježíše.)
Lexa: Já fakt nevím, když to bylo tak úspěšný, proč někdo neudělal druhý díl.

(Iva se hádá s Tomášem o darcích.)
Tomáš: Ivuško tobě jsem měkký dárky taky vždycky nedával.
Iva: Jo, poslední tvrdý dárek jsem dostala v sedmi. Vysavač! Řekl jsi mi, že to je sloníček pomocníček a od té doby musím luxovat.

Lexa: Zazpíváme si Ježicha panáka!