Na Ozzáka přišlo jaro; kromě svého prostěradla mění i slovník, chování a vkus. Jsou i svědkové, kteří tvrdí, že ho viděli, jak se chová galantně k ženám. Iva a Tomáš jsou znepokojeni, tohle nevěstí nic dobrého. Když totiž na Ozzáka přijde jaro, vyhlídne si svou ženskou oběť, zahrne ji přízní, využije a nakonec zahodí jako papírový kapesník. A taková odhozená ženská se pak ošklivě mstí celé rodině. První takovou potenciální obětí je Marcelka. Tomáš ji proto posílá na dovolenou, aby byla z dosahu Ozzákových hormonů. Dalším potenciálním sexuálním objektem, i když neviditelným, je Saša. Simona ji proto zavře do mrazáku. Ale možná by udělala líp, kdyby tam spíš zavřela Ozzáka. Jeho chtíč totiž nemá slitování.
Saša: Mami, já ti musím něco říct. Mami, já jsem zamilovaná. Simona: Aha, sakra, já jsem se kdysi vsadila, že o to přijdeš až na vysoký. Strhnu ti to z kapesnýho.
Ozzák: Jakpak se jmenujou tyhle kytky? Marcelka: Růže. Iva: Marcelko, ke kytkám ho nepouštějte. Buď se z nich snaží něco ubalit, nebo je sní. Posledně mi takhle spořádal čtyři truhlíky tulipánů. Uvařil z nich cibulačku.
Tomáš: Ozzáku, my jsme tvoje rodina, a když na tebe přijde jaro, tak nám to musíš říct. Ozzák: To vám mám hlásit, i když jdu na pívo? Tomáš: Když jdeš na pivo, brácha, tak se nehroutí všechno kolem tebe. Ozzák: Ale jo, hroutí. Tak jako vlní a vohejbá.
Lexa: Ještě, že mám tohle. (pohladí počítač) Ozzák: V tý krabici jsou ženský? Lexa: Tam v podstatě není nic jinýho. Ozzák: Jaký? Lexa: No všecky. Stačí napsat www.chcizenskou.cz a pak se vám otevřou tady tyhle rubriky. Ozzák: Vášeň. Chtíč. Plastový okna. Lexa: To je jenom reklama. Ale těch rubrik je tam spousta, vidíte? Kamarádka hledá kamarádku. Nezávazný flirt. Jen vážně. Ozzák: Co znamená Přijdu hned? To jsou jako na obědě?
(Ozzák říka Saše svoji teorii o jaru.) Ozzák: Svět je najednou úžasnej. Jako když je člověk vožralej. Ale ne z piva, z něčeho jinýho, nádhernýho. Jaro je, jako když v hospodě otevřou okna. Nebo vytřou hajzly a do mušlí daj takový ty barevný mejdlíčka, víš. Jaro je, jako když se ráno probereš po mejdanu, všichni spěj, ale pořád hraje hudba.
Saša: Je tady Iva? Máme psát slohovku o jaru a já si s tím nevím rady. Ozzák: Proč se nezeptáš strejdy Ozzáka? Ten ví o jaru všechno. Pojď, posaď se. Saša: Posaď se. Něco tak hezkýho mi ještě nikdo nikdy neřek.