Tomáš rozhodne, že všichni členové rodiny musí začít šetřit. A v případě Ozzáka to znamená, že dostane denní limit pouhých 13 piv. Po 13. pivu však bývá Ozzák nesnesitelně chytrej...
(Tomáš si se Simonou povídá o tom, že doma teď musí šetřit kvůli nedoplatku za elektřinu) Tomáš: Oni to nemyslí zle, ale některý věci jim prostě nedocházejí! Vždyť já to dělám pro ně. Simona: Mluvíš jako Ozzák po třináctým pivu. Tomáš: No dovol?! Říkám ti snad, že máš křivej nos? Simona: Jseš horší než Ozzák po třináctým pivu. Tomáš: Ježíš, tak promiň. Simona: Neprominu! Tomáš: Musíš pochopit, že se Ozzák taky musí uskromnit. Simona: A ty bys měl pochopit, že na Ozzákově spotřebě je závislá spousta lidí! Dáš si ještě něco? Tomáš: Co? No, tak třeba křupky. Simona: Nemám. Tomáš: No, tak ještě víno. Simona: Došlo. Opravdu už si nic nedáš?! Tomáš: Ježíš, Simono, tak už se nezlob! Je toho prostě na mě moc. Rodina je v dluzích, já dělám, co můžu, a oni mi ještě hází klacky pod nohy! Simona:(píše účet) 95! Tomáš: Cože? Za dvojku vína? Simona: To víš, moje rodina začíná být v dluzích. Tak taky dělám, co můžu. Chceš mi házet klacky pod nohy?
(ráno u snídaně) Tomáš:(Napije se čaje.) Ten čaj je studenej! Iva: Šla jsem do sebe, šetřím. Tomáš: No, dobře. Iva: Nebo ti ho mám přihřát? Tomáš: Ne, ne. Je osvěžující. (Iva položí na stůl talíř s toastovým chlebem.) Ty jsou taky studený? Iva: Měly by bejt teplý? Tomáš: Tak toasty by mohly. Iva: Tak si je strč do podpaží.
Iva: Potřebuju sehnat Voráčka. Má můj sešit z češtiny. Lexa: Si od tebe pučil sešit jo? Iva:(přikývne) Lexa: Tě balí hajzl! Iva: To je mi jedno. Jsem tam měla tramvajenku. Lexa: S fotkou? Iva: No jasně že s fotkou. Lexa: Tě balí!