Comeback

(Tomáš potřebuje půjčit peníze, proto jde za Karlem Gottem. U brány zazvoní na zvonek s mikrofonem.)
Karel: Dobrý den, vítejte u mě. Pro malý okruh stiskněte jedničku, pro velký okruh dvojku.
Tomáš: Karle?
Karel: Máte-li zájem o můj výklad světových dějin, stiskněte trojku. Chcete-li zanechat vzkaz, počkejte na mé vysoké C.
(V mikrofonu se ozve vysoké C.)
Tomáš: Ahoj Karle, tady je Tomi Paci. Pamatuješ, jak jsme tehdy řádili v Sopotech? Prosím tě, já mám problém, já bych potřeboval půjčit peníze.
Karel: Vaši zprávu si vyslechnu v neděli, kdy odpočívám. Máte-li zájem o radu pro tento den, stiskněte hvězdičku.
(Tomáš zmáčkne hvězdičku.)
Karel: Od kamarádů si nikdy nepůjčuj.

(Ozzák přiběhne z obchodu do bytu.)
Ozzák: Byli jsme přepadeni, ale prachy nevzali.
Tomáš: Kolik jsme tam měli?
Ozzák: Nic jako vždycky.
Tomáš: Tak co teda chtěli?
Ozzák: Nevím, dostal jsem pěstí a ještě jsem musel podepsat dodák.

Tomáš: Co pořád děláš? Furt v tom sklepě?
Ozzák: Ty jsi mě viděl ve sklepě?
Tomáš: Ne, ale správcová říkala, že tam furt jseš.
Ozzák: Nejsem, maximálně chodím okolo.
Tomáš: Okolo kam?
Ozzák: Tak různě!
Tomáš: Tak různě okolo sklepa?
Ozzák: No...
Tomáš: Neschováváš tam nic, že ne?
Ozzák: Ne! ... Kde jako?
Tomáš: Ve sklepě.
Ozzák: Tam vůbec nechodím.
Tomáš: Mně se zdá, že kecáš.
Ozzák: Mně se zdá, že jsi už dlouho neměl narozeniny.
Tomáš: No, ono zdání často klame.
Ozzák: Moje řeč!
Tomáš: Dobře.

Saša: Já už nechci letos jet na lyžák se sáňkama. Kropáčková si ze mě pořád dělá srandu.
Iva: No, to docela chápu.
Saša: Letos už bych chtěla boby.

Tomáš: Marcelko,proč taháte tu rybu do práce?
Marcelka: To je Zoranova Čudla.
Ozák: No je taková učudlaná.
Marcelka: Čudla znamená chorvatsky mladá a krásná, koupila jsem jí Zoranovi a by si na mně pokaždé vzpomněl, když jí vidí.
Ozák: To jste mu spíš mněla koupit starou vránu, ne?

(Tomáš si myslel, že "únosci" Ivě něco udělali.)
Tomáš: A kdo jsou tihle dva?
Iva: To jsou Vasil s Abdulem, produkční.
Tomáš: A nic ti neudělali?
Iva: Né, ukázali mi, kde se točí ESO a byla jsem v šatně Borhyový. Víš, že je bruneta? Má celou šatnu plnou paruk...

(Ozzákovi zemřel jeden z jeho nejlepších přátel.)
Ozzák: Ještě před čtrnácti dny psal z Islandu, že se vrací domů.
Tomáš: Fakt? Tácek z Islandu si nepamatuju.
Ozzák: Protže ho listonoška odmítla dát do kabely... velrybí kůže holt trochu smrdí, nó. Tak jsem pro něj musel na poštu. Hm, tady, Líbal píše, že dorazil minutu po votvíračce, udělal svejch čtrnáct kousků. Pochváli pivo, že prej na Islandu čepujou chcánky, protože ledovce jsou možná ideální na chlazení, ale lišejníkem chmel nenahradíš. Dopil a bylo po něm. Krásná smrt. Jó Prase uměl žít... i umřít. Tak, na Prase.

(Saša a Iva nechápou, proč nedokáže Antigona pohřbít Oidipa a do toho přijde Lexa.)
Lexa: Já nechápu, proč má ta Antiguma takovej problém zahrabat bráchu?

(Tomáš čte básničku, kterou kdysi poslal Lexa do Mateřídoušky.)
Tomáš: Mami, mami, mami, proč jsme tu furt sami? Je nám zima, máme hlad, přijď se o nás postarat!

(Simona recituje báseň, kterou jí kdysi složil její exmanžel.)
Simona: Kozy mojí Simonky jsou jako dva citrónky.

Lexa: V sobotu je Reggae session v Liberci, pojedem tam zabalený v koberci. Saša tam chce, ty tam chceš a já tam chci.

(Tomáš vypráví, jak se roku 1988 setkal s Gustávem Husákem.)
Tomáš: V osmaosmdesátym jsem byl na setkání prezidenta Husáka s mládeží. Jmenovalo se to "Socialismus, budoucnost lidstva".
Marcelka: To musí bejt sláva!
Tomáš: Hm, pamatuju si to naprosto přesně. Všichni jsme si museli vzít přezůvky, poněvadž ve Španělském sále právě položili nové lino. Sagvan si je zapomněl, tak tam musel stát ve fuseklích. Pak zahráli Píseň práce, přišel prezident, všem nám podal ruku, řekl: Ako sa mátě a šli jsme domů.

(Muzikál Michala Davida.)
Emil Hácha: (Zpívá.) Hácha! Jsem Emil Hácha! Celej den špekuluju, co zas dneska spáchám. Diví, Beneš se diví! Z Londýna na mne jenom vyčítavě civí! Mnichovská dohoda, jo to je pohoda! Rád pravicí máchám! Jsem Emil Hácha!

(Lexa u Pacovských právě viděl upoutávku na seriál "Zebra 11".)
Lexa: Konečně se i u nás začaly dělat pořádný seriály.

Tomáš: (Čte dopis pro Ivu, který jí poslal zřejmě nějaký nadržený ctitel.) Kozy Ivy Pacovský, ty jsou vážně obrovský!

(Ozzák prodává.)
Ozzák: (první zákazník) Tady máme toho Petra Muka, milostivá paní, prosím. (druhý zákazník) Á, jeden Martin Maxa pro začínajícího kulturistu, ták. (třetí zákazník) No to víš, že máme, podívej. Ták, to je tvoje Dáda.

(Pacovští jsou s novým Ozzákem velice spokojení.)
Simona: No, jen abyste se nedivili. Znala jsem někoho, kdo začal prodávat Bible, a za rok vystřílel celou rodinu.

(Ozzák nechal u Pacovských přespat jednoho zloděje.)
Ozzák: Nechal jsem ho u nás přespat.
Tomáš: Aha a já jsem si říkal, že jsi nechal v ledničce větší bordel než obvykle. No, hele, a ztratila se mi z peněženky pětistovka!
Ozzák: Tu jsem si vzal já, musim koupit nový prostěradlo, on měl nějaký, strašně divoký spaní.
Tomáš: No, a proč si to nekoupíš za svoje?
Ozzák: Protože se mi ztratila tisícovka.

(Ozzák sestavuje bicí soupravu a do toho zní "We Will Rock You" od Queen.)
Tomáš: Ozzáku, kdes to vzal?
Ozzák: Od jednoho hodnýho pána před zastavárnou.
Tomáš: Snad né, před tou, co vykradli?
Ozzák: Nó nononó!

(O internetovém bankovnictví.)
Tomáš: Marcelko, tady si prý můžu nastavit, aby mi při každém pohybu na kontě došla smska.
Marcelka: Ano.
Tomáš: A nastavuje se to kde? Příkaz k úhradě, trvalý příkaz, nebo nastavení?

Ozzák: Neříkejte mi Ozzáku! Jsem František!
(Zmizí a práskne za sebou dveřmi.)
Iva: Co, že říkal? František?
Tomáš: No jo, vlastně, vždyť to je jeho křestní jméno!

Ozzák: Já si fakt myslím, že je úplně zbytečné chodit do restaurace, když mám doma navaříno!

(Ozzák a Lexa si poslechli CD "Objevte své lepší já" a teď spolu vznešeně debatují.)
Lexa: Já bych zas rád zušlechtil interiér své duše, a proto jsem se rozhodl věnovat studiu klasické latiny a řečtiny.

Marcelka: (Tomášovi o Ozákovi) jeden chlap chtěl od Elanu Vodu, co mě drží nad vodou a on ho postříkal plastovou pistolkou.
Ozzák: To samozřejmě vůbec není pravda!
(Marcelka tu pistolku vytáhne.)
Tomáš: Aha! A co je tohle?
Ozzák: To není na vodu!
(Tomáš začne na Ozzáka stříkat.)
Ozzák: Áh! Co děláš, buď zodpovědnej, co když někdo přijde?
Marcelka: Zodpovědnej? A stříkat po zákaznících to je zodpovědné?
Ozzák: Chtěl vodu, dostal ji!
Tomáš: A kdyby chtěl oheň, voda, vítr od Dalibora Jandy, tak ho zapálíš, poleješ a pustíš na něj větrák?

(Iva je nemocná a Ozzák jí vysvětluje lékařské schopnosti rumu.)
Ozzák: (ukáže na R) Rychlá (ukáže na U) univerzální (ukáže na M) medicína.