Manny: Jak se má tvůj starý známý? John: Není moc nadšený, že mě vidí. Manny: Možná proto, že bys radši bulel s mrtvýma známýma, než s nima trávil čas, dokud žijí.
(Ve vzpomínce.) John: Ono to fungovalo. Chas: Co fungovalo? John: To ochranné kouzlo, co jsem na tebe v baru vložil. Chas: Byls na sračky a něco jsi breptal. To nebyla magie, bylo to k pláči.
(John, Chas a Zed vejdou do prodejny vojenského vybavení.) Zed:(John jí do ruk vrazí kradený poháněč.) Poháněč dobytka? John: Co jako? Vždycky jsem jeden chtěl. Chas: Které médium dělá v prodejně vojenského vybavení? John: Paranoidní.
John: Šlacha z Achillovy paty. Je odolná proti magii. Má největší pevnost v tahu na světě. Jakémkoli. Zed: Myslela jsem, že Achillova pata byla slabá. John: Teď víš proč.
Zed: Proč mi pomáháš? Proč mi věříš? John: Věřím na instinkt. Ten můj mi říká, že jsi v pohodě. Krom toho je na tebe pěkný pohled. Zed: Kéž bych mohla říct to samé. John:(zklamaně a uraženě) Díky.
(Anna Marie místo zabití Johna zabila démona a tím zničila nůž.) John: Ten nůž byl mou jedinou možností z tohothle. Mělas to udělat, zlato. Anna Marie: Co by na to řekl tvůj anděl? John: Asi by ti poděkoval.
(John a Manny se baví o uvěznění démona.) John: Myslel jsem, že ses na mě vykašlal. Manny: Musím uznat, nikdy jsem nemyslel, že bys udělal něco takhle hloupého. John: Jsem John Constantine. Když hloupost, tak ve velkém stylu.