Cristele je přes třicet a stále bydlí v domě svého švagra, Felixe. Studuje již několik let právnickou školu a právě se chystá na interview, které by jí přineslo tak vytouženou stáž. Jenže její švagr, sestra i matka nechápou, proč chce práci, za kterou nebude dostávat žádné peníze. Všichni už by byli raději, kdyby se vdala, nebo přinejmenším odstěhovala.
Cristela tak musí kromě boje o místo stážisty bojovat i doma. Navíc musí neustále odrážet návrhy Felixova bratra.
Daniela: Víme, o čem si snila pro nás. Vzpomínáš? Cristela: Když nás vzala do té bohaté čtvrti. Daniela: Ukázala na ten největší dům. Cristela: A řekla: "Jste američané, pracujte tvrdě, makejte na sobě a jednoho dne můžete v tom domě uklízet".
Cristela: Mami, jestli dostanu tu stáž, je zde velká šance, že dostanu práci hned po promoci. Natalia: Někdo by se stihl stát 2x doktorem za ten čas, kdy jsi se ty ještě nestala právničkou.
Natalia: Jako děti jsme neměli roztleskávání. všichni: Oh, Bože. Natalia: Bavili jsme se tím, jak dostat vodu ze studny a jak vykopat studnu. Cristela: To je to, proč si nikdy nestěžuji bez ohledu na to, jak jsou ta práva těžká. Daniela: Stěžuješ si pořád.
Izzy: Teto Cris, budeš s námi bydlet navždycky? Cristela: Ne, jen dokud nedokončím školu, nesplatím studentské půjčky, nedostanu práci a nebudu si moct dovolit vlastní bydlení. Felix: Ona nikdy neodejde.