Leonardo a Zo unikají ze spárů otomanské armády a míří do Říma, kde chce Leonardo přimět papeže Sixta, aby ho podpořil proti Otomanské říši. Ten souhlasí jen za podmínky, že nalezne vraha kardinála Rodriga. Clarice mučí vůdce Labyrintu se snahou zjistit, kde se ukrývá Carlo. Ovšem během vyzvídání je přepadena. Mezitím se Leonardo pouští společně s Girolamem do vyřešení zapeklité hádanky okolo smrtí, které se v poslední době udály v blízkosti Papeže.
Clarice:(k Leonardovi) Jsi jako bájný Ikarus. Ego a pýcha tě vynesly až ke slunci. Vznášel ses na křídlech, které sis vytvořil, a přesto, když jsi spadl, umírali jiní.
Vanessa: Možná kdybychom se zaměřili na bordely a hráčská doupata, kde se z ničeho neplatí daně... Nico: Vanesso, ty jsi geniální. Svou inteligencí bys mohla konkurovat samotnému Leonardovi. Vanessa: Co jsem řekla? Kam jdeš? Nico: Vybírat daně.
Girolamo: Da Vinci, kterého jsem znal, by si raději uhryznul ruku, než by políbil prsten papeže Sixta. Leonardo: Mnohé se změnilo od doby, co jsme spatřili odvrácenou stranu světa.
Leonardo: Jsi zpátky. Girolamo: A ty jsi naživu. Leonardo: Nejsem si jistý, kdo z nás je na tom hůř. Girolamo: Myslím, že ty. Zůstal jsem ušetřen hrůz v Otrantu. Zo: To buď jen rád. Akorát by sis tam rozcuchal frizúru.