Leonardo je stále v zajetí v katakombách pod Římem kultem Labyrintu. Carlo a Girolamo se ho pomocí drog snaží přesvědčit, aby se přidal k jejich uskupení. Pokud se ale Leonardo bude nadále vzpírat, může zemřít, což Girolamo zrovna moc neschvaluje. Během tohoto aktu má Leonardo halucinace o jeho budoucnosti, kde vychovávají s Lucrezií jako rodina jejich syna Andreu. Nakonec však Leonardo zjišťuje, že je jen ve snu a musí se za každou cenu probudit.
Zo: Skoro se nepodobáš muži, se kterým jsem přeplul oceán kamsi do tramtárie. Da Vinci, kterého jsem tehdy znal, pokoušel kvůli svým cílům osud. Přesně věděl, co od světa očekává, a zařídil si to. Pro toho muže bych udělal cokoliv.
Zo: Nejsem žádný génius, ale vím, kdy použít podfuk. Koukám, že tě stále přemáhá zvědavost. Leonardo: Mám s tím problém, že? Zo: Pokud si dobře vzpomínám, přesně tenhle tvůj rys nás dostal do pár pořádných malérů.
Leonardo: Vypadáš úchvatně. Lucrezia: Proč se mi zdá tak podezřelé, že to říkáš? Leonardo: Protože jsi úžasně chytrá. Lucrezia: Čemu se snažíš vyhnout? Leonardo: Hubovaní manželky.