Matt Murdock v mládí prožil strašlivou nehodu, při které oslepl. Naučil se s tím ovšem žít a dnes už žije poměrně slušným životem jakožto obhájce ve vlastní právní firmě, kterou vede společně se svým kamarádem Foggym Nelsonem. Tedy alespoň ve dne. V noci se totiž vydává do ulic, aby ochránil temnou oblast Hell's Kitchen v New Yorku. A nebude to mít vůbec snadné.
(Karen se snaží zjistit, co jsou Matt a Foggy zač.) Karen: Co jste sakra zač? Matt: Já jsem Matt, to je Foggy. Karen: Kdo vás poslal? Matt: Nikdo. Karen: Takže vy jste prostě párek dobrých Samaritánů? Mám dneska prostě kliku? Foggy: Uplatili jsme policistu cigaretami. Pro jeho mámu. Matt: Jsme začínající firma, a proto sháníme nové klienty. (Otočí se na Foggyho.) Přestaň Bess dávat cigarety. Foggy: Holt ráda kouří. Žijeme ve svobodný zemi. Karen: A jak dlouho se advokacii věnujete? Matt:(na Foggyho) Kolik je hodin? Foggy: Je 12:22. Matt: Zhruba sedm hodin.
(Matt a Foggy přicházejí do výslechové místnosti, kde drží Karen Page.) Matt: Slečno Pageová, jsem Matt Murdock, tohle je můj kolega Foggy Nelson. Můžeme se posadit? Foggy:(k Mattovi) Cukla ramenem, ber to jako souhlas. Matt: Vyrozuměli jsme, že jste v zapeklité situaci. Možná bychom vám mohli pomoc. Foggy: Můžete nám říct, co se stalo? (Karen mlčí.) Tak si rozobereme, co zatím víme. (Otevře si svůj zápisník a čte.) Našli vás ve vašem bytě s jistým Danielem Fisherem. Matt: Ten byl obětí vraždy a vy jste zatím jedinou podezřelou. Karen: Co jste sakra zač? Matt: Já jsem Matt, tohle je Foggy.
(Realitní agentka mluví k Foggymu.) realitní agentka: Měli byste tu recepci, zasedačku a dvě kanceláře. Rohový pokoj má výhled na hotel Hudson, můžete si o něj střihnout. Matt:(přichází) Výhled mu klidně nechám.
Matt:(zvoní mu telefon) Haló? Foggy: Dobré ráno, sluníčko. Matt: Kolik je hodin? Foggy: Půl hodiny po budíčku. Pohyb. S realitní agentkou se máme sejít za tři čtvrtě hodiny. (Matt vzdechne.) Foggy: Co to bylo? To si teď heknul? Ty tam někoho máš? Tu asistentku. Je to ona? Nebo nic, nechci to vědět. Ne, chci to vědět. Jaká byla? Matt: Surová. Foggy: Taký chci být slepý. To je nefér. A realitní agentka není tvůj typ. Hodně domácká, asi od přírody, Takže se nepředváděj. A v podstatě mi řekla, že slepci jsou pode ní Boží chybou. Matt: Tohle říct je hnusný, Foggy. Foggy: Já vím. Navíc v dnešní době? Tak si pohni, já musím podplatit poldu. Matt: Foggy... Foggy: Žertuju, NSA, jestli posloucháte. Ale teď vážně. Musím jít podplatit poldu.
Karen Page: Pamatujete si, jaké to bylo... vidět? Matt Murdock: Ano, pamatuju. Karen Page: Nedokážu si představit, jaké to musí být. Matt Murdock: Měl bych říct, že mi to nechybí. Tak to učí na rekonvalescenci. Definovat se tím, co máte, vážit si rozdílů, neomlouvat se za to, co nemáte. A je to z větší části pravda. Ale nemění to nic na tom, že bych dal cokoliv za to vidět ještě jednou oblohu.
Karen Page: Můžu se zeptat na něco osobního? Matt Murdock: Nebyl jsem vždycky slepý. Karen Page: Na to se asi ptají všichni. Matt Murdock: Buď, anebo jak si češu vlasy. Karen Page: Jak si češete vlasy? Matt Murdock: Popravdě prostě jen doufáte, že to vyjde.