Death Parade
(Death Parade)
Bar, který nebyl
Otázky života a smrti se dají probrat všelijak. Pomocí překvapivých zvratů, dojemných scén na podkladu tklivého soundtracku nebo civilních dialogů o věcech banálních i všeobjímajících. Death Parade zvládá všechno z toho, do hlavy přináší lavinu myšlenek o životě, smrti a o všem mezi tím a ještě divákovi přihraje dokonale protikladnou hlavní dvojici. Zatímco Decim je loutkou i loutkářem bez emocí a primárně se snaží dělat dobře svoji práci, krásná neznámá po jeho boku svůj příběh dlouho schovává, ale právě díky citům v ní schovaných seriál důkladně a dlouho doznívá. Až jednou budu někam muset vstoupit bez vzpomínek, doufám, že to bude do baru Queen Decim.
Bored to death
Námět mi zněl zajímavě - lidé, kteří zemřou ve stejnou dobu, se ocitnou v záhrobním baru, kde spolu hrají o osud své duše.
Očekávala jsem tedy něco ve stylu Pet Shop of Horrors - trocha černého humoru, hodně melancholie, nenucený pohled do hlubin lidské duše. Co jsem však dostala, je pouze úmorná nuda postrádající nejen děj, ale i atmosféru.
Death Parade chybí snad úplně vše, co od kvalitního anime očekávám. Příběh se nikam neposouvá, postavy nikam nevyvíjí, o nějaké vnitřní logice nemůže být vůbec řeč. (Na základě čeho padají výsledná rozhodnutí? Který z osudů má být ten pozitivní? A pokud výsledek hry není důležitý a průběh hry není důležitý, tak jaký to má celé smysl?...). Kdyby to aspoň bylo dostatečně šílené a trhlé. Ale ne. V tomto baru se bere vše smrtelně vážně.
A něco takového ani líbivá animace nezachrání.
I loutka může mít city
Toto anime mě zaujalo, tak jsem si řekla, proč to nezkusit. Už první díl mě zaujal a celé se mi to zalíbilo. I když, to rozhodování, která duše půjde kam mi nedávala rozum. Někdy mi onen rozsudek přišel až moc krutý i tak trochu nespravedlivý.
Dívka, co věděla že je po smrti, ale nic víc, byla od začátku záhadou. A až ke konci jsme zjistili její osud a co se vlastně stalo. Jak zemřela, jsem tak nějak celou dobu tušila, přesto ten závěrečný díl byl na mě moc dojemný, protože jsem ho skoro celý probrečela. :D Netušila jsem, že mě to tak vezme. :D
Postavy byly ve směs sympatické, až na jednu, která sympatická nebyla vůbec, už od prvního počátku. Ale díky záhadné dívce se prokázalo, že loutky mohou mít city, emoce jako lidé. :)