Pro mě jsou Australské seriály většinou čiré potěšení a teď mezi ně mohu zařadit i Deep Water. Tato minisérie potěšila a rozhodně naplnila očekávání.
Téma seriálu se inspiruje skutečnými událostmi, už to napovídá, že při dobrém zpracování zde máme drsný a emocemi nabitý příběh. Zpracovává téma homofobie a strachu těch, kteří se trochu liší od hlavního stáda.
Když vezmu zprvu to, co mě opravdu nadchlo, musím zmínit velmi zdařilý střih a přechod mezi jednotlivými scénami, které se prolínají. Nevyvolává to ve vás pocit, že si režisér skákal z jednoho tématu na druhé, ale dává to celému příběhu skvělé propojení.
Velmi se i také líbí, jakým způsobem je odkrývána dá se říci vedlejší dějová linka osobního života hlavní postavy (Tori), a jakým způsobem je v závěru propojena s celým vyšetřováním, které je hlavním předmětem této série.
Yael Stone zde hraje hlavní postavu detektiva Tori Lustigmanovou, která balancuje svůj osobní život, rodinnou tragédii a svůj pracovní život. Není to vykreslení hrdinky, který si probíjí mezi muži své místo, ale spíše řadové zaměstnankyně, která se věnuje své práci a snaží se nevybočovat z řady a přesto se dopátrat spravedlnosti pro oběti. Noah Taylor tu hraje parťáka Nicka Manninga. U něj je pohled na věc složitější než u Tori. Nemá tak pevně určenou čáru mezi tím, co je správné a co špatné. Až do konce jsem čekala, až ukáže, kde je opravdu jeho místo.
Velmi příjemné překvapení byl i samotný hudební doprovod. Naprosto umocňoval tu ponurou a tísnivou atmosféru.
Za mě tedy velká spokojenost, pár lehce hluchých míst, ale jinak příjemné překvapení. 90%