Zdá se, že válka skončila, ale není tomu tak. země byla zdevastována a přetvořena, města se proměnila v ruiny a naší planetu nyní obývá společně s člověkem dalších sedm druhů. Votani, jak se jim všeobecně říká, přišli hledat nový domov, ale místo toho málem zahubili lidstvo i sami sebe. Během války, ti, kteří již nechtěli dále bojovat, usadili se na místě, dříve známém jako město St. Louis. Nyní mu však říkají Defiance. Město, kde žijí jak lidé, tak Votané v míru a jediné co chtějí je, aby válka konečně skončila. Kromě samotného života už stejně nezůstalo moc věcí, které by šlo zachránit.
Nolan a jeho adoptivní dcera Irisa jsou hledači pokladů, převážně votanských technologií. Ty potom prodají za nejvyšší cenu. Poté, co se jim dostane do rukou opravdu kvalitní kousek, jsou přepadeni a zraněni. Ochránce pořádku z Defiance je nacházejí v lesích a přinášejí do města. Ukazuje se, že však nepřicházejí ve vhodnou chvíli. Na město se žene pohroma v podobě armády jednoho z votanských druhů. Klíčem k ochraně města by mohla být právě technologie, kterou Nolan a Irisa hodlali zpeněžit a odjet na vysněnou Aljašku. Ale vzdají se jí pro blaho města, kde jsou pouze chvíli a nic a nikdo je tu nedrží?
Irisa: Já tady nejsem zavřená. Kdybych chtěla, tak jsem tě popadla za zápěstí, zlomila ti všechny prsty, vzala si klíč k téhle cele, který ti visí u opasku, a než bys zjistil, co se děje, byla bych s téhle klece venku a oddělovala ti hlavu od zbytku těla jedním ze svých nožu. Tommy: Co to s tebou je? Irisa: Chtěl si konverzovat.
Irisa: Moji lidé mají Boha jménem Irzu. Má cestu pro každého z nás. To, kam nás zavede, není vždy takové, jak jsme si představovali. Ale má to důvod. Nolanovi lidé mu říkají osud.
(Nolan chce zachránit Defiance tím, že použije terra-kouli.) Irisa: Pokaždé, když se nám zadaří, tak to zkazíš. Nolan: Tentokrát je to jiné. V tom městě žijí děti. Irisa: To mě nezajímá. Nolan: Malé děti a ano, zajímá. Tohle mi neříkej, ano? Znám tě lépe. A lépe jsem tě vychoval. Irisa: Do toho, nech se zabít. Nolan: No tak, nemám dnes v úmyslu umírat. Irisa: To většina lidí a přesto se to stává. Nolan: A kam půjdeš? Irisa: Na Antarktidu. Poslala bych ti pohled, ale vím, že už jeden máš.
(Amanda se chystá promluvit k obyvatelům města.) Kenya: Jsem hrdá na to, že jsem tvoje sestra. Nolan: Vy dvě jste sestry? Amanda: Jo, proč? Nolan: Ale nic.