Ačkoliv se jedná o jedno z těch známějších děl Astrid Lindgrenové, mě tento seriál příliš nenadchl. Je to sice milé, poetické a idylické prožívání dětství na švédském venkově v meziválečném období let 1928-29, ovšem trochu rozvitějších příhod je tu pramálo, snad jen zápletka s ševcem a pěkný vánoční díl trochu vyčnívají. Jinak časem na většinu děje zapomenete. Děcka jsou víc otravná než sympatická a chybí nějaké to poukázání na morální hodnoty a sociální poměry, jako třeba v Margyt. Rovněž zde postrádám výraznější charaktery. Ve výsledku je největší devízou tohoto seriálu z dnešního pohledu již historický aspekt, jako třeba svážení sena, jednocení řepy nebo oslavy slunovratu, to už dnešní parchanti závislí na mobilech, tabletech a počítačových střílečkách zaručeně neznají. Samozřejmě v porovnání se současnou tvorbou pro děti a mládež poplatnou progresivnímu EU molochu (tzn. plné multikulti a duhobarevné propagandy) je tohle ještě vysoce nadprůměrné, proto pod 60% nedám.