Mazané služky

Carmen: Jak mi to mohl Alejandro udělat? Něco jsme si slíbili a naše životy se propojily. Myslela jsem, že jeden pro druhého vážně něco znamenáme.
Odessa: Proč? Je to falešný vztah.
Carmen: A měli jsme spolu prožít dlouhý, falešný život, víš.

Zoila: Podívej, když v nějakém domě pracuješ přes dvacet let, začneš o něm přemýšlet jako o svém vlastním. Jako třeba tento dům. Na zvonku sice není moje jméno, ale je to můj domov.
Marisol: Já to chápu, ale Opal na mě vyjela. A teď musím ve vlastním domě chodit po špičkách?
Rosie: V tom případě bys ji měla vyhodit.
Marisol: Děkuju.
Rosie: Jestli je tam taková špína, že musíš chodit po špičkách... Služebná se může chovat jako mrcha, ale pořád by měla uklízet.

Adrian: (na zloděje) Tady jste v Beverly Hills. Tohle vám neprojde.

(Carmen se pohádala s Odessou a ta dala výpověď.)
Carmen: Když si nenajmeme služebnou, kdo tady bude uklízet? (Alejandro se na ni dívá.) Ne, to tedy ne. Jsem teď nahoře, budu tvojí manželkou.
Alejandro: Spousta manželek uklízí.
Carmen: Tady v Beverly Hills?
Alejandro: Proč ti to tak vadí? Bývala jsi služebná.
Carmen: A byla jsem v tom hrozná.
Alejandro: Na to jsi měla myslet, než jsi naštvala Odessu.

Zoila: Řekněte mojí dceři, že už tu pro ni nemáte místo.
Valentina: Nemusíte ji poslouchat.
Genevieve: Zlato, ty se svojí matky možná nebojíš, ale já ano.

Zoila: A kde hodláš bydlet?
Valentina: Tady. Paní Delatourová mi to dovolila.
Genevieve: Nemůže se vrátit do toho hrozného motelu. Je to ve východním L.A., což je příšerná čtvrť.
Zoila: Já bydlím ve východním L.A.
Genevieve: Takže to můžeš potvrdit.

detektiv: Možná byste mohla zvážit najmutí bodyguarda. Jednoho znám, mám tu někde vizitku.
Evelyn: Najímat někoho, aby nás hlídal, je zbytečné plýtvání penězi.
detektiv: Je to na vás, ale váš manžel by díky tomu mohl přestat šílet.
Evelyn: Adrian nešílí. Je to normální emocionální reakce na příšernou zkušenost.
Adrian: Někdo je venku.
detektiv: Cože?
Adrian: Na zahradě. Vidíte ho? Určitě sleduje dům.
detektiv: Pane Powelle, to je strom.
Evelyn: Tu vizitku si vezmu.

Valentina: On řekl, že móda je v porovnání se záchranou životů nepodstatná.
Genevieve: To je hloupost. Jaký má život smysl, když si na sebe nemůžeš vzít nic pěkného?

Tanya: Takže Rio se vám nelíbilo.
Evelyn: Nelíbilo. Panuje tam nepředstavitelná chudoba.
Adrian: Ulice plné žebráků, děti tam pobíhají v roztrhaných hadrech.
Evelyn: Kdykoliv jsme se podívali z okna hotelu, byli jsme konfrontováni s realitou lidského utrpení.
Adrian: Nakonec jsme se raději přestěhovali do pokoje s výhledem na bazén.
Evelyn: To už bylo o moc hezčí.

Alejandro: (Odessa mu podá drink.) Děkuju ti, Odesso.
Carmen: A co moje pití?
Odessa: Ty nejsi můj šéf.
Carmen: Odesso. Alejandro, řekni něco.
Alejandro: Dobrou noc.

Genevieve: Víš ty co? Asi vážně půjdu nakupovat.
Zoila: Myslela jsem, že truchlíte.
Genevieve: Ano, truchlím. Ale nemůžu být sobecká. Americká ekonomika mě potřebuje.

Zoila: Kdy jste naposledy něco jedla?
Genevieve: K snídani jsem měla jeden aspirin.

Evelyn: (o nové služebné) Co na ni říkáš?
Adrian: Je ohavná.
Evelyn: To rozhodně je.
Adrian: Ty mi pořád nevěříš.
Evelyn: Věřím. Ale před alkoholika bych taky nepostavila láhev Chablisu.

(Zoila mluví o tom, že zná plno tajemství Delatourových.)
Rosie: Vážně? Mají ve sklepě kostry?
Marisol: Ve skříni.
Rosie: Proč by je dávali do skříně?

Genevieve: (Řekla Zoile, že se znovu vídá se svým bývalým manželem.) Nedívej se na mě tak, prosím tě.
Zoila: Promiňte, ono je to moje znechucení vidět?

Genevieve: (o Remim) Já to nechápu, ze všech míst právě Afrika. Jestli chtěl pomáhat chudým, proč prostě nejel do Burbanku?

Genevieve: (po přečtení Remiho vzkazu) Odjel do Afriky. Letěl tam už včera večer. Prý chce pomoct s očkováním lidí v Kongu. To mi zní jako ta nejhorší
dovolená na světě.

(Genevieve ukazuje Valentině, jaké bude mít svatební šaty.)
Valentina: Ty jsou nádherné. Ale proč tak silný závoj?
Genevieve: V tomhle kostele to bude moje čtvrtá svatba. Jestli mě tam poznají, jsem v háji.

(Na internetu se objevila fotka, jak se polonazí Alejandro a Sam objímají.)
Carmen: Chudák Alejandro.
Sam: Chudák Alejandro? A co já?
Carmen: Tahle fotka by mu mohla zničit kariéru. Nikoho nezajímá, jestli jsi gay.
Sam: Mojí matku by mohlo.
Carmen: Tak jí řekni, že se k tobě stěhuju.
Sam: Bude si myslet, že jsi transvestita.

(Sam řekl Carmen, že se stal agentem v hudební divizi a ona bude jeho první klientka.)
Carmen: To je skvělé. Ale mně na tom už nezáleží. Moje priority se změnily.
Sam: Jak se mohly změnit? Co se známe, mluvíš jen o tom, že chceš být slavná zpěvačka.
Carmen: To je pravda. A já si tvé podpory vážím, doopravdy.
Sam: Já ani nechtěl být hudebním agentem. Nenávidím agenty a hudbu taky.
Carmen: Poslouchej mě, tady nejde o to, že bych nechtěla kariéru, ale existuje něco, co bych chtěla víc.
Sam: Neříkej mi, že chceš být herečka. Byl bych v depresi.

Evelyn: Zlato, kolik činí náš majetek?
Adrian: Když počítáš letadlo, akcie, obrazy a letní dům, je to něco okolo 100 milionů, proč?
Evelyn: Musím vědět, kolik mám požadovat při vyrovnání.
Adrian: Cože?
Evelyn: Rozvádím se s tebou. Mám právo na 50 milionů, ale nechci vypadat zahořkle. Možná budu souhlasit se 40 miliony. Bude to můj projev dobré vůle.
Adrian: Nechápu to.
Evelyn: Uvědomila jsem si, že nemusím být nešťastná. Tam venku je někdo, kdo si mě bude vážit a vášnivě se se mnou milovat. A já toho cizince najdu, než mi povisnou prsa.
Adrian: A co já?
Evelyn: Asi zůstaneš sám. Vím, že to pro tebe bude bolestivé. Mrzí mě to, ale já se potřebuju cítit milována.
Adrian: Já tě miluju. Jen se tě nechci dotýkat.
Evelyn: Ale zlato. Tahle věta tě bude stát 50 milionů dolarů.

Zoila: Co se děje?
Genevieve: Našla jsem si šedivý vlas.
Zoila: A?
Genevieve: Jsem zmatená, byl v paruce.

Scott: To je v pořádku, já uklízím rád.
Carmen: Proč?
Scott: Uklidňuje mě to.
Carmen: Proč?
Scott: Já nevím, ty nemáš ráda uklízení?
Carmen: To tedy nemám.
Scott: Tak proč jsi služebná?
Carmen: Na to nemám žádnou dobrou odpověď.

Adrian: Víte, jak těžké je sehnat atraktivní služebnou? Podívejte, k čemu jsem se musel snížit. Tato ohromná masa se jmenuje Olga. Vyhrála pro Bulharsko bronzovou medaili v hodu koulí. Teď pracuje tady a vyžírá nás.

Spence: Dobrý den, pane Powelli. Nevím, jestli si mě pamatujete.
Adrian: Jistě, že si vás pamatuju, Spenci. Seznámili jsme se na té loňské charitativní večeři.
Spence: Bylo to kvůli obětem toho požáru.
Adrian: Podávali tam grilované maso. Nikdo kromě mě tu ironii nepochopil.