Tony Tucci je konečně schopen podat výpověď. Jenže z jeho výpovědi se policisté nic podstatného nedozvědí. Debru napadne, že by mu mohli zavázat oči, aby si něco vybavil, ale Doakes je proti. Dexter zjišťuje, že nejen on se musí před ostatními přetvařovat. Navíc je na stopě obchodníkovi s lidmi.
Dexter: Rád předstírám, že jsem sám, úplně sám. Jako po konci světa. Nemuset se chovat normálně, nemuset se vydávat za někoho, kým nejsem. Byl bych svobodný. Doakes: Přestaň se šklebit jak ňákej posranej psychopat a vrať se do práce!
Dexter: Nechápu americkou posedlost auty. Jen si představuji, jak se Rita a její děti namačkávají do těchhle věcí. Vyjet na silnici, přecpané ulice, veřejná koupaliště - hodiny nicneříkající konverzace.... Pro někoho americký sen, pro mě noční můra.
Harry: Dextere, ženy se od mužů liší. Dexter: O tomhle už jsme mluvili, tati. Harry: Chci říct, že oni úplně jinak prožívají. Když jsou s někým fyzicky, cítí se s ním být spojeni a poznají, když ty s ní nejsi. Mohou to cítit, protože jsi v tu chvíli velmi odhalený. Dexter: To jo, jsi nahý. Harry: Já myslím citově. Synu, tohle pro tebe může být velmi nebezpečné. Dexter: Dobře, můžu to předstírat. Harry: Chlapče, můžeš předstírat spoustu věcí, ale tahle patří k těm nejobtížnějším.