(Dexter přichází na místo další vraždy upálením.) žena: Viděla jsem chlapa, jak prochází plameny. Měl na sobě stříbrný oblek. Batista: Byl to náš ohnivej fantom. muž: Vypadal jako UFO. žena: Nebo monstrum. Měl určitě přes dva metry. A kdybyste... Dexter:(vnitřní hlas) Monstra, ufouni, fantomové, nic z toho není skutečné. Představa, že by tohle mohl spáchat člověk je příliš děsivá, a tak naše představivost přijde s přijatelnější alternativou. Ale ani ta nejbohatší představivost nás neochrání, jakmile poznáme pravdu.
(Dexter se vzbudí a najde vzkaz, aby začal utíkat.) Dexter: Já neutíkám. Lidi utíkají přede mnou. (o chvíli později narazí na Speltzera v masce býka a se sekerou) Ovšem pokud po mně jde býk se sekerou, tak utíkám. (začne utíkat)
(Na večeři se Debra baví s Joeym o případu.) Debra: Moc tě to nezajímá. Joey: Ne, ovšem že zajímá, jenom... se nechci bavit o práci. Debra: Co se s tebou děje, chováš se teď hrozně divně. Joey: Nejsem divnej, jenom... Debra: Chystáš se vypít svíčku...
Rudy: Umírám touhou se tě na jednu věc zeptat. Jak to, žes nevěděla, kdo jsem? Jseš přece polda. Deb: To není sranda. Rudy: Řekl bych, že skutečnej policajt by alespoň tušil, že se nachází v přítomnosti osoby, kterou honí, ne?
Deb: Hej, chceš kousek? To je dort od Kirka Liloca. Doakes: Už jsem kus měl na Kirkových narozeninách před 10 dny. Vidíš, každý večer strávíš se svým novým přítelem a spousta věcí ti uniká... Deb: Ale dort je pořád dobrý. Je kávový, řekla bych. Doakes: Začal jako vanilkový.
Dexter: FBI odhaduje, že v USA je dnes méně než 50 aktivních sériových vrahů. Nescházíme se na kongresech, nevyměňujeme si svoje tajemství úspěchu ani si neposíláme vánoční pohledy. Ale někdy mě zajímá, jaké to pro ty ostatní je. Jediný zvuk, co slyším... jediný zvuk na celém světě, je tlukot mého srdce.
Dexter:(k Jeremymu) Já jsem prázdný. Ale naučil jsem se, jak ten pocit udělat méně bezedný. Předstírej. Prostě předstírej, že tam ty pocity jsou - pro celý svět. Pro lidi kolem tebe. A kdo ví, třeba tam jednoho dne budou.
Dexter: Kdo je ten chlapec? Deb: Jediné, co víme, že je Kubánec a vypadá to, že má rád LaGuertovou. Strávit tolik času v horkém kufru auta, to i ji by pak měl rád každý.
Dexter: Neměl bych tu ani být. Když mě zatknou, Ritu to zlomí. Její manžel byl feťák, její nový přítel sériový vrah... To je pak těžké, nebrat si to osobně.
Dexter: Rád předstírám, že jsem sám, úplně sám. Jako po konci světa. Nemuset se chovat normálně, nemuset se vydávat za někoho, kým nejsem. Byl bych svobodný. Doakes: Přestaň se šklebit jak ňákej posranej psychopat a vrať se do práce!
Dexter: Nechápu americkou posedlost auty. Jen si představuji, jak se Rita a její děti namačkávají do těchhle věcí. Vyjet na silnici, přecpané ulice, veřejná koupaliště - hodiny nicneříkající konverzace.... Pro někoho americký sen, pro mě noční můra.