Dexter:(Kouká na Ritu a přemýšlí.) Chce partnera. Někoho, kdo se dokáže otevřít. Dobře, podělím se. Ale o co? Práce. Analýza krevních stop? Ne, něco osobního. Trinity? Příliš osobní... Jídlo? Mám hlad. Mohl bych jí říct tohle...
(Nad kolébkou.) Dexter: Všichni jsme jednou byli jako on. Čistí a nevinní. A pak, když vyrosteme... začnou se dít věci. Rita: Nic se nestane. Ne, když má tak skvělého tátu, který se o něj stará. Dexter: Jo... je to šťastlivec.
(Dexter chodí po domě a zakopává o hračky svého syna.) Dexter: Je strašné klišé, když jsou serioví vrazi popisováni jako tiší introverti. Takoví samotáři... Ale tohle klišé bylo vymyšleno z dobrého důvodu.
(Dexter jede temnou nocí v autě.) Dexter:(myšlenky) Dnes je ta noc. Noc, kdy mě volá má posvátná potřeba. Čekal jsem... a čekal. Ale dnes, tuto noc... je čas. Dnes je ta noc, kdy se konečně vyspím. (Dexterův syn začne na zadní sedačce plakat.) Dexter: Dobře, poslouchej, jízda autem nefunguje, zpívání nefunguje... Copak ty plánuješ, že se ani jeden nevyspíme alespoň tři měsíce? (Dexterův syn pláče ještě víc.) Dexter: Zjevně ano...
Dexter:(myšlenky) Dexter Morgan. Hlava rodiny. Všechny mé předchozí snahy o vztah s člověkem skončily... no... smrtí. A teď mám životní partnerku. Jak se to stalo? A cítím se v bezpečí, protože jsem součástí něčeho, co mě daleko přesahuje? Vždyť jsem ženatý muž. Brzy budu otcem. Ale co tomu dítěti nabídnu? Jenom mě. Šílený tatík Dexter. Možná dělám největší chybu svého života. Ale kdo je dokonalý? Já určitě ne. Ani Harry. Jistě. Stále jsem tím, čím jsem byl. Čím jsem teď. Otázka je, kým se stanu? Mám tolik možností. Ale teď, v tuto chvíli, jsem spokojený. Možná i... Šťastný. A musím přiznat, když nad tím přemýšlím... Život je fajn.
(Dexter se probere přivázaný na stole.) Dexter:(myšlenky) Tak známá situace. Z tak neznámé perspektivy. Takže Ramon nebyl jediný, kdo mě sledoval. Nakonec jsem Miguela podcenil. Teď bych se měl začít bát.
(Dexter se chystá zabít Miguela.) Miguel: Myslíš, že jsem s tebou skončil? Myslíš, že tohle je konec? Není! Dexter: Pro tebe ano. (Dexter utáhne smyčku kolem Miguelova krku.)
(Miguel leží svázaný na stole a Dexter se ho chystá zabít.) Miguel: Já tě znám. Dextere, já tě znám líp, než kdokoli jiný. Dexter: Pár už jich vidělo, kdo jsem. Leželi tady.
(Debra zaspala.) Debra: Zasraný tučňáci! Anton: Je teprv 7:30. Myslel jsem, že nemusíš do práce. Debra: Sledovačka si bude myslet, žes tu strávil noc! Anton: Vždyť jo... Debra: Budou si myslet, že jsme spolu spali! Anton: Vždyť jo, Deb... Debra: Bože! Jestli to řeknou šévce, jsem v prdeli všech prdelí!