Dickinson
(Dickinson)
I´m Nobody! Who are you?
Upřímně mě tento seriál zanechal velmi rozpolcenou. Je to velmi hezky zpracovaný příběh o jedné z největších amerických básnířek Emily Dickinsonové. A přestože se místy ubíral vymyšleným směrem, dodávalo mu to alespoň tempo. Velmi se mi líbilo zapojení autorčiných básní do děje. Přišlo mi ovšem, jako kdyby tvůrci sami nevěděli, jestli stvořili vážné historické drama nebo satiru. Místy jsou scény plné dojemných emocí a donutí mě se zamyslet, načež naprosto obrátí, až přemýšlím, jestli vlastně nesleduji komedii. Čemuž napomáhala i moderní hudba. V celku to špatné rozhodnutí není, je dobré věci občas odlehčit, jen to ve mně zanechávalo zmatené a rozpolcené pocity.
This was a Poet
1. série - 80% - Hailee Steinfeld se narodila pro role slečen frackovitých i zranitelných zároveň. Díky ní tak snadno (a takřka okamžitě) překonávám zdánlivou manýru v podobě moderního a naschvál nepasujícího soundtracku či současné mluvy. Emily totiž za každým úšklebkem schovává upřímnou emoci a zdánlivě stokrát viděný kolotoč vztahů je v jedinečné podobě nakonec slušně návykový. Možná dialogy zašustí papírem, když se nejvíce snaží zkombinovat poezii se slangem a možná je Jane Krakowski jako dobová hospodyňka obsazená překvapivě nepřesně, stejně si mě tahle potrefená a v jádru tím spíš dobrosrdečná domácnost získala tak samozřejmě, že budu pokračování vyhlížet hladověji, než bych kdy čekal.
2. série - 80% - V prvním dojmu zklamání, protože se jde po stejných linkách jako minule s nevyhnutelnými zklamáními a pevně danou náladou, ze které Emily při dodržování historicky doložených faktů nemůže vybočit. Jenže co naplat, ta dokonalá souhra střihu, kdy v závěrečných sekundách vyhrocené scény na konci epizody zazní ten nejméně očekávaný rytmus a mně vyskočí husí kůže, to se zkrátka neomrzí. Škoda jen, že jsou některé postavy přítomny dost z povinnosti a ústřední linka se Samuelem Bowlesem někdy tahá zásadní zvraty z podivných zatáček. Od vizuálu nebo herecké chemie by se totiž seriály dobové i současné mohly učit.
3. série - 70% - Jak dospět ke šťastnému konci, když nemá být historie postavena na hlavu? Alena Smith a spol. se o to snaží opatrně, ale bez zakomponování zcela odlišných (a bohužel občas i dost nepadnoucích linek) už to nejde. Je až nevídané, kolik speciálů do sebe jedna krátká sezóna dokáže nasát. Zároveň je ale třeba říct, že všechny z nich dříve nebo později začnou jít přes čáru (ústav, budoucnost, peklo) a vývoj postav v nich vidím jen s přimhouřením obou očí. Nejslabší sezónu ale z třetí kapitoly nedělají odvážná tvůrčí rozhodnutí, ale Austin. Z nestálého mladíka je otravný nafoukanec, který doslova v každé scéně zkazí náladu nejen rodině, ale i mně. Dlouhodobá linka rodinné krize Dickinsonových tak hlavně kvůli němu není tím pravým, co bych chtěl při rozloučení se seriálem sledovat. Ale co naplat, kontrast moderny a klasiky i tentokrát funguje a může za to jediná osoba. Kdyby v úloze Emily vystupoval kdokoli jiný než Hailee, bylo by hodnocení o poznání nižší. Pro ni se ale jedná o herecký koncert, kdy dokáže zranitelné, odvážné nebo jen upřímné chvíle odehrát jediným gestem nebo mrknutím. Díky ní tak budu na básnickou éru vzpomínat s úsměvem na tváři.
Emily
Naprosto souhlasím s níže přídaným komentářem o rozpolcenosti z tohoto snímku.
Rozhodně jsem si ale první dvě řady užila a těším se i na tu třetí.
Častokrát mě některé scény dojaly a i když jsem nikdy o poezii moc nestála, tahle mě chytala za srdce.
Diky tomuhle seriálu mě začal zajímat život Emily Dickinson a vyhledala jsem si více informací.
Nejsem si úplně jistá, jestli bych seriál preferovala bez moderní hudby a mluvy.
Možná jde o zaujmutí dnešní generace poezií, nebo o nějaký způsob pokusit se vysvětlit tehdejší způsob života.
Škoda…..
Svět se zbláznil. Skutečně je nutné životopisné drama z předvečera občanské války pojmout jako agitku znevýhodněných skupin všeho druhu? Nestačí na to snad úplně všechny seriály ze současnosti? A ta sice krásná, ale nesmyslně zesilovaná a hlavně nevhodná hudba, to je taky něco. Musel jsem to ukončit po 3. díle. Škoda, celkem zajímavé téma. No, snad až třeba za 30 let bude svět znova normální, udělá to někdo znova a pořádně.
Poezie největší americké básnířky v netradičním hávu
1. SÉRIE
Dickinson byla láska hned po první epizodě. Poezii Emily Dickinson mám moc ráda, takže jsem byla na seriálovou adaptaci jejího života velmi zvědavá - a ačkoli většinou nebývám příznivce moderních zpracování, sem mi to neskutečně sedlo. Bavila mě každá epizoda, kreativita tvůrců se nezapře - už jen to, jak je do každého dílu zakomponována jedna z autorčiných básní a jak se od nich odvíjí příběh! Geniální koncept. Komedie se střídá s dramatem a za mě to je jeden z letošních nejlepších seriálových objevů.