Don't mess with my mind
K tomuhle seriálu jsem se dostala po přečtení si rozhovoru PetraSF a budu za to asi nadosmrti vděčná, protože tenhle seriál je fakt něco. Nejdřív jsem se lekla divného obrazu, tolik nepodobného zářivým barvám z ostatních teen seriálů, který jako by říkal, že tenhle seriál nebude jeden z těch extra hláškujících, rádoby prima pohodičkových. Příběh začíná velmi jednoduše, rodina přijíždí do nového města, má tři děti a všechny jdou na jednu střední školu. Nevím, jak vy, ale já mám filmových amerických středních škol po krk. Ale tady to prostředí je podané nenásilně a opravdu velmi zajímavě. Ústřední romance Ashley/Spencer je skvělá a velké plus tohohle seriálu je, že žádná postava není černobílá. Každá postava má svoje plusy a mínusy, takže žádnou nemůžete dlouho nenávidět. (Jo, i Madison mi bylo asi dvacet minut líto ve třetí řadě... ;))
Jo, a ty úvodní písničky jsou taky skvělý! :P ;)
Go Spashley!
Přesně, jak píše aaime - narazila jsem tady na rozhovor s PetremSF, po jehož přečtení jsem měla (vůůůbec nechápu proč) vyryto v sítnici "South of Nowhere:))" Chvilku mi taky trvalo zvyknout si na obraz - nejdřív jsem si samozřejmě říkala, co je to zase kvalitu:D
Jo ale děj mě docela dostal, fakt moc příjemně. Ať vezmu jakoukoli postavu (kromě asi dvou vedlejších, který mi permanentně lezly na nervy, nápověda: J. a C.), tak na každým najdu něco sympatickýho, ale zároveň každá z hlavních postav má takový svůj "alespoň trochu blbej kousek". Ústřední dvojici prostě musíte fandit, když vidíte ty jejich chvilky. Holky to nemají jednoduché, ostatně stejně jako by to bylo v každém jiném vztahu, navíc jim oběma tvůrci nadělili docela hustou rodinu - jedna ji v podstatě nemá vůbec, druhá má naopak až moc starostlivou, z čehož zejména ve 2.sérii mají akce až nad hlavu. Ale seriál za ty 3 série řeší ... no vlastně tam najdete všechno možné - lásku, drogy, těhotenství, nevěru, lesk a špínu šoubyznysu... Ačkoli je seriál vlastně dost krátký, stihly se v průběhu vystřídat i nějaké ty postavy (konec 2.série byl v tomhle hodně překvapivý, ale neříkám, že špatný) a třeba taková Kyla, kdyby nepřišla, byl by to poloviční zážitek, ta holka mě dokázala pobavit...to už možná odbíhám od samotného seriálu k webizodám (v diskuzi se o nich PetrSF zmiňuje a já se k němu přidávám, fakt stojí za zhlédnutí, protože jednak doplňují děj, ale hlavně jsou většinou děsně vtipné:D)
Když zhodnotím jednotlivé série: 1 - 80%, 2 - 70%, 3 - 90%
"It is not where you have been it is where you are going"
Svým způsobem opravdu originální seriál řešící jak se ještě dnes dokážou lidi chovat ošklivě ke gayům a lesbičkám. Ashley a Spencer to opravdu po celý seriál nemají jednoduché, obzvlášť Spencer, protože její brácha se k ní chová opravdu hnusně a dokonce se snaží hledat příčinu svých problémů, v tom, že Spencer je lesba. Ze začátku jsem se bála, že to bude jen další bezduchý a sprostý teen seriál, ale ono ne. Má to pěkné dialogy a některá moudra platí všeobecně. Ze všech postav mi asi sedí nejvíc Clay a nejmíň matka Spencer, protože je strašný pokrytec a než aby řešila svoje problémy, snaží se "napravovat" ostatní.
Spencer + Ashley
Ještě před pěti dny jsem o tomto seriálu nevěděl. Už teď je jeden z mých oblíbených seriálů. O South of Nowhere jsem se dozvěděl na PragoFFestu, na přednášce Perly lesbické fanfiction od PetraSF, která mě okamžitě přesvědčila. Hned druhý den mi PetrSF seriál laskavě poskytl.
Hned od začátku jsem věděl, že tenhle seriál je prostě něco jinýho. Normálně seriály ze středních škol nemám rád, ale tenhle mě prostě nutil se okamžitě dívat na další díl(takže ve výsledku jsem ho shlédl jen za tři dny). K první sérii nemám žádné výtky, zato ke konci druhé to jo.
1) Ashley se k Spencer zachovala strašně hnusně.
2) Takhle aby skončila série? Ale notak scénáristi.
Začátek třetí série však byl ještě horší. V S03E06 už se to zlepšilo, ale další velká rána pro Chelsea. Potom už furt větší a větší spokojenost. Jinak tohle je podle mě nejlépe ukončený seriál který sem kdy viděl.
Koho nemám rád: Madison(svině obecná, zvlášť při paintballu), Kyla(zezačátku hrozný, pak ušla a pak zase svině), Jake(ani nemám co říct), Paula(byla na Ashley moc moc hnusná)
A koho mám radši z ústřední dvojce? Raději mám asi Spencer, nejen protože mi přijde hezčí :D, ale taky protože Ashley byla na konci druhý/začátku třetí série tak trochu svině...
Blbý vedoucí stanic, další skvělý seriál zrušen.
Jinak znělka je taky moc skvělá...
Nehledě na kvalitu obrazu, a pár sviňí 100%
Konečně dobrý námět!
Na South of Nowhere jsem se chystala podívat dlouhou dobu a rozhodně nelituji toho, že jsem to udělala.
Ze začátku jsem si nemohla zvyknout na způsob, jakým tento seriál byl natočen, cukání a trhání kamerou mě trošku rušilo, ale postupně jsem si zvykla. S odstupem času můžu říct, že za to tvůrcům patří velké plus za originalitu, o to vypadá seriál reálněji.
Postavy se mi líbí snad všechny, každá je úplně jiná a přesto všechny něco do sebe.
U Spencer mě trošku zaráží to, že když jí dojde, že je lesbička bere to až moc v klidu, je s tím naprosto vyrovnaná (což se mi zdá trošičku neobvyklé). Chybělo mi tam trochu víc emocí.
Ale ani to mě neodradí od (velmi) pozitivního hodnocení :-).
SON
Seriál, který určitě patří k těm lepším. Velké plus vidím ve zpracování důležitého tématu, čímž vyrovnání se s vlastní sexualitou v náctiletém věku bezesporu je. Nejsympatičtější postavy jsou pro mě Spencer, Chelsea a Clay. Ashley jsem měla ráda z počátku (mám ráda tyhle tak trochu rebelské postavy :-), ale postupem času mi začala vadit její proměnlivost (to jak ji změnily prachy mě absolutně odradilo) + to, jak se chovala ke Spencer. Chápu, že určité pocity k Aidenovy v ní zůstaly, ale i tak chovala se jako mrcha. A Aiden toho jsem nepochopila vůbec, na jednu stranu se chová jako vážně dobrý kamarád (pomůže Ashley unést Spencer, aby mohly být spolu), podporuje jejich vztah a najednou úplně otočí a chce Ashley pro sebe. Matka Spencer mě taky dost vytáčela, ale zase se mi líbilo, že se dovedla nakonec změnit a smířit se s tím. Nejvíc si mě získala, když to vmetla své matce do tváře.
Spencer + Ashley
Já mám nejradši Spencer, asi je to tím, že je taková nevinná a taky moc krásná. Pár Spencer a Ashley je vážně něco a myslím, že je tu hezky ukázáno jak to chodí, když se přiznáte.
Přeceněný ship s nepochopitelně širokou základnou
1. série - 70% - Údajně malý klenot je zatím malým zklamáním. Ashley jako holka od rány skvělá, Aiden jako záměrně nadsazený sukničkář jakbysmet, ale Spencer jako dobrosrdečná hlavní hrdinka už má svoje mouchy a další rozdělení postav na naprosto upřímné přátele a zákeřnou a pomlouvačnou partu roztleskávaček v čele s Madison je naivní tak moc, že některé situace vůbec nemůžu brát vážně. Tam, kde má fungovat partnerská chemie, tam funguje na jedničku, ale ta do očí bijící prvoplánovost zatím tahá výsledek prudce dolů.
2. série - 60% - Výtky zůstávají podobné, ale kladů bohužel moc nepřibylo. Snad jen z Aidena je definitivně hlavní tahoun seriálu, který svým nenuceně sympatickým vystupováním potěší, ale zbytek osazenstva zklamal rozhodně víc než minule. Vždyť už ani Ashley se nedokáže chovat věrohodně a každá maličkost je důvodem k hádce, kterou smaže až závěrečné objetí od Spencer. Ostatní dějové zápletky jen kloužou po povrchu a občas působí víc jako rady, jak si poradit s homosexualitou / závislostí / těhotenstvím. Na rozpačitý průměr tak druhou sérii vytahuje chytlavější úvodní píseň, Aiden, stále relativně příjemné prostředí a překvapivě velmi dobře fungující finále.
3. série + webizody The Day After a Five Years Later - 50% - Další kvalitativní propad a definitivní ignorace většiny postav. Z Kyly je vrcholně otravná figurka, Ashley neví, co chce a i Aiden už občas vyměkne. Posledním sympaťákem tak až do konce zůstává Glen, který přes hvězdu či závisláka dozrál do lehce rebelantského a outsiderského archetypu á la Pacey Witter z Dawson's Creek. Základním problémem ale je, že vztah Spencer a Ashley mě postupem času definitivně přestal zajímat. Když jsou spolu, tak se hádají, když nejsou spolu, tak na sebe myslí a když má jedna nebo druhá něco s někým jiným, její drahá polovička to se sladkým úsměvem umí odpustit. Díky, ale ne. Finále funguje, i když závěrečné pospojování postav zavání škatulaty "kdo zbyl na koho". A být fanoušek Spashley, tak možná i ukápne slza, ale takhle zůstal jenom lehký úsměv a nechápavě zvednuté obočí nad zbytečností dvou kratičkých dovětků. Nebýt to poslední sezóna a kdybych nebyl lehce nostalgický nad tím, že jsem s nimi všemi prožil tři sezóny, možná by to nebyl ani ten podprůměr.