Příběh tohoto dílu je ve znamení výkonnostních zkoušek, kde konečně Hovorův chov došel spravedlivého ocenění. Hovorovy vyhlídky se významně zlepšují. O to hůř působí synův nezájem a lhostejnost, která vyvrcholí tím, že se Libor vymluví na lékařský zákaz tréningu. Otec lež prohlédne, a tak pomalu začíná chápat, že syn nikdy nemůže a nebude pokračovatelem chovu. Zaměstnanci statku zatím znepokojeně sledují zhoršující se stav staré, nemocné klisny Odety, zakladatelky Hovorova chovu. Na vztahu k ní se projevuje vřelý vztah chovatelů ke koním. Zejména Lojzy, starého Hanouska a především Michala, který Hovorovým chovem opravdu žije.