The Good Doctor mě zaujal již od první epizody. Příběh se točí kolem mladého chirurga, který trpí autismem a zároveň má dokonalou paměť. Seriál působí skutečně a to hlavně díky hereckému výkonu Freddieho Highmorea.
Hlavní hrdina se zde snaží chápat mezilidskou komunikaci a jeho kolegové se snaží chápat jeho myšlení a pohled na svět. Je zde opravdu krásně vyobrazený vývoj postav a jak začínají chápat novým věcem.
Mně osobně to dalo náhled do světa autistů, který jsem doposud neměla, a taky do obtížných rozhodnutí, kterým čelí doktoři.
Lékařské seriály mám ráda, a tak není divu, že jsem sáhla i po tomhle. Seriál provázely ódy na herecký výkon Freddieho Highmorea - musím uznat, že oprávněný. Nemám s autisty osobní zkušenost, ale Shaun je pro mě napsaný a zahraný nanejvýš uvěřitelně - všechna ta gesta, vyhýbání se očnímu i fyzickému kontaktu, potřeba řádu a stereotypu, neschopnost lhát a rozeznat ironii nebo neorientování se v sociálních vztazích a s tím související brutální upřímnost dělají ze Shauna dost netypickou hlavní postavu, které povětšinou dokážu fandit. Líbí se mi i znázornění toho, jak funguje Shaunova mysl.
Oceňuji i to, že každý z chirurgů má v seriálu své hvězdné momenty, každý naopak někdy selže a že řešení nějakého problému je většinou týmová práce. Uvítala jsem, že časem se dozvídáme více i o osobnostech a problémech dalších postav, že se vše netočí jen kolem Shauna.
Další plus má u mě seriál za práci s flashbacky. Na začátku to byl osvěžující prvek, který umožňoval Shauna pochopit. Naštěstí ale v momentě, kdy začaly působit stereotypně, od nich tvůrci ustoupili.
Zarazilo mě ale, že by jeden špičkový chirurg exceloval při operacích mozku, srdce, kostí i ve všeobecné chirurgii. Na to snad mají specializace, ne? Taky dost neobvyklé procento šťastných konců (na to, že dělají skoro samé unikátní operace nebo se potkávají s neskutečným množstvím nečekaných potíží a pooperačních komplikací) a zároveň neschopnost vzbudit u mě (až na výjimky) nějaký větší zájem o jednotlivé pacienty a jejich případy seriál trochu sráží.
Ruší mě taky nedotaženost nebo nedodržování nastavených pravidel (namátkou: Pokud měla Claire v pacientce svědkyni, proč řešila situaci s dr. Coylem tak krkolomně? Když byl Jared dost drsně potrestán za přestupek, proč nebyl Shaun za obdobné provinění potrestán stejně?). A některá řešení působí až příliš jako sci-fi nebo jako z pohádky.
Mám celkem problém s postavami, většina z nich mi vlastně není až tak sympatická. Chvílemi se sice podaří u mě vzbudit soucit a pochopení, ale většinou u mě žádný zvláštní zájem nevzbuzují. Postavy, které se objevily v druhé části série, jsem si zatím taky moc neoblíbila, ale i tak jsem ráda, že se The Good Doctor dočkal prodloužení.
Konečně jsem se ve watchlistu dostala k tomuto seriálu, nepochybovala jsem, že by byl hrozný, kvůli Freddiemu, protože jsem s ním viděla Batesův motel a tam toho psychouše dokázal také dobře zahrát, takže jsem se na to celkem těšila a byla jsem zvědavá, jak tento originální kontent bude proveden. Opravdu nemá jen hezkou tvářičku, je to pan Herec, roli autistického doktora jsem mu celou dobu věřila a jeho problémy s ním prožívala. Další obsazení je také skvělé, nemám k seriálu jedinou výtku.
Když jsem se rozhodla podívat na první díl, přistupovala jsem k tomu docela skepticky. Prostě jako další seriál z lékařského prostředí, který se zvrtne ve vztahovku. Ale už od prvního dílu mě seriál zasáhl a tak zhruba v polovině série jsem si ho úplně zamilovala.
Jde o opravdu zajímavý koncept. Bála jsem se, aby se to nezvrtlo v to, že hlavní postavě moc odbourají její vlastnosti - že by se učila v mezilidských vztazích "až moc rychle", ale to se naštěstí nestalo.
Ovšem překvapuje mě množství happyendů. V každé epizodě uslyšíte minimálně jednou "Je tady možnost, že tuto operaci nepřežijete" a vždycky ji ten daný člověk přežije. Docela nereálné.
Ale jak říkám, není to příběh jako každý druhý a jsem ráda, že jsem mu dala šanci.
Myslel jsem si, že se dočkáme Dr. House 2.0. Místo toho jsem se dočkali Dr. Murphy. Dlouho jsem nebyl u pilotu tak dojat. Něco neskutečného. Obohatilo mě to do života jako dlouho nic z televizní tvorby. Doporučoval bych všem jít na fb stránku tohoto seriálu a pročíst si komentáře. Uvidíte proč. Zasáhne vás to jako to zasáhlo mě pokud máte srdce a otevřenou mysl.
Prvních pět dílů jsem vyloženě zhltla. Freddie Highmore se své role opět se ctí ujal.
Děkuji mnohokrát překladatelům Moreene & Malkivian & Lískulka + Cremo!
Co si budeme povídat, srovnání s Housem se nevyhneme- stejný tvůrce, stejný typ seriálu. Tam kde House hýřil hláškami, tam Murphy mlčí. Tam kde Hugh Laurie podpořil drama svým herectvím a charisma, tam Freddie Highmore nutí za každou cenu diváka, aby s ním soucítil. Tam, kde v Housovi byli vesměs sympatičtí herci, v Good Doctor nejsou. A nemůžu nezmínit klišé, které celou postavu doktora Murphyho obklopuje. V porovnání s Housem Murphy ztrácí na všech frontách a nebýt Highmora, který (prý) skvěle hraje autistu, nebylo by v seriálu vůbec nic zapamatováníhodného. Bohužel i to se brzo okouká.
(viděl jsem půlku první řady a v sledování pokračovat nebudu)