Doctor Who

Romana: Kudy?
Doctor: Pojďme na východ.
Romana: Jak víš, že je východ tímhle směrem?
Doctor: Nevím. Prostě tam půjdeme a budeme tomu říkat východ.
Romana: Proč tomu neříkáme sever?
Doctor: Dobře, budeme tomu říkat sever.

kapitán Rigg: Nemá to žádné vysvětlení.
Doctor: Všechno má nějaké vysvětlení.
kapitán Rigg: Tak mi to tedy vysvětlete.
Doctor: ...Je to nevysvětlitelné.

Doctor: Ale stejně bych rád věděl, kde všude byl.
kapitán Rigg: A já bych zase rád věděl, kdo vlastně jste.
Doctor: Já?
kapitán Rigg: Ano.
Doctor: Vždyť jsem vám to už říkal, jsem z Galaktické pojišťovny záchrany.
kapitán Rigg: Galaktická zkrachovala před dvaceti roky.
Doctor: Já si říkal, proč jsem nedostával žádnou mzdu.

Doctor: Pokud mám pravdu, měli bychom jít tudy.
Tyssan: A co hledáme?
Doctor: Stejnou věc jako Dalekové.
Tyssan: A to je co?
Doctor: To vám řeknu, až na to přijdu.

Doktor: Á, tady jde náš rozsudek.
Ranquin: Všemocný Kroll přikazuje, aby vězni zemřeli podle sedmého svatého rituálu ze Staré knihy.
Doktor: Sedmička je moje šťastné číslo!

Romana: Nelíbila se mi ta část se smrtí podle jednoho ze sedmi svatých rituálů.
Doktor: Nejspíš takové ty obvyklé věci... oheň, voda, pověšení hlavou dolů nad jámou plnou zmijí.
Romana: To jsou jenom tři!

(K Romaně s Doktorem se blíží Bažiníci.)
Romana: Doktore. Máme společnost.
Doktor: Cože? No, tak to abys mě představila.
Romana: A jak?
Doktor: Nevím, třeba jako úžasného a moudrého muže, který chce pomoct. Hlavně to nepřežeň.
(Skupina Bažiníků přijde až k nim.)
Romana: Tohle je...
Ranquin: Spoutejte je!
Doktor: (k Romaně) Já ti říkal, ať to nepřeháníš.

Romana: Kam to jdeš?
Doctor: Rybařit.
Romana: Rybařit? Co to znamená?
Doctor: Rybaření je umění, vhodné pro procvičování znalostí a moudrosti člověka.
Romana: Nemáme čas na to, aby sis něco procvičoval. Musíme najít čtvrtý segment.
Doctor: Tak ho najdi ty, já si beru den volna.
Romana: Den volna?
Doctor: Ano. Po cestě dlouhé čtyři sta let a dvanáct parseků mám nárok na padesát let odpočinku.
Romana: A to se píše kde?
Doctor: (po krátké odmlce) Sekce tři, paragraf dvě v zákoně, který vládne Pánům času.
Romana: To sis právě vymyslel!

(Doctor s Kimem se dostanou k uzamčeným dveřím.)
Doctor: Tak co?
Kimus: Je to zamčené. Nikdy to neotevřeme, to je prostě nemožné.
Doctor: Nemožné? To znamená, že nám to zabere 73 vteřin. To si můžeme dovolit. Běž na stranu.
Kimus: Cože? Vy to můžete otevřít?
Doctor: Samozřejmě, že to můžu otevřít. Jen je otázkou jak.
Kimus: A jak?
Doctor: Nemám nejmenší tušení.

Unstoffe: Tak takhle jsi k tomu přišel. Tys to od ní ukradl!
Garron: No... ulevil jsem jí od toho. Zdálo se to jako moc velká zodpovědnost pro tak mladou dívku.
Unstoffe: Ty starej pokrytče! Jak jsi jen mohl?
Garron: Přiznávám, že jsem svedl velkou bitvu se svým svědomím. Ale naštěstí jsem vyhrál!

Velitel Andred: Ale vždyť máte přístup k tomu největšímu zdroji znalostí v celém širém vesmíru!
Doktor: No ano, někdy mluvím sám se sebou.

Doctor: (Po tom, co se zhmotnili v časové prázdnotě.) Pro tebe je to v pořádku, Peri.
Peri: Pro mě? Proč pro mě?
Doctor: Máš jen jeden život. Zestárneš v TARDIS a umřeš! Já... Já budu regenerovat, dokud nevyplýtvám všechny své životy.

Doktor: Nelíbí se mi váš tón.
generál: Mě se nelíbí váš ksicht, ani vaše vlasy.

Doc Holliday: Co s tím chceš dělat?
Dodo: Zastřelit vás, jestli to bude nutný.
Doc Holliday: A jak se chceš asi tak dostat zpátky do Tombstonu beze mě?
Dodo: Nepokusím se vás zabít, ale zamířím vám na rameno.
Doc Holliday: To je velice milé, ale zrovna teď mi míříš mezi oči.
Dodo: Omlouvám se... (o trochu skloní zbraň) Lepší?
Doc Holliday: Je to zlepšení.

Dok Holliday: Čistě z nutnosti zabijete jednoho chlapa a hned máte na krku jeho bratry. To mě opravdu rozčiluje!

Steven: Víte, začíná se mi líbit ta myšlenka být členem posádky ve stroji času.
Vicky: Člen posádky? To bys měl štěstí. (ukáže na Doktora) On je posádka, my jsme jen pasažéři.

Doktor: Vikingská přilbice.
Steven: Hm, možná.
Doktor: Co tím myslíš možná? Co myslíš, že to je? Vesmírná přilba pro krávy?

Doktor: Kde je váš dobrodružný duch?
Ian: Zemřel pomalou a bolestivou smrtí když ti netopýři vyletěli z podkrokví.

Barbara: Vy jste ze Země...
muž: Ne madam, obávám se, že z Alabamy.

muž: Zde, na vrcholu Empire State Building jste sto dvě patra nad zemí. Ve výšce takřka půl kilometru. Tohle je ta největší stavba na celé Zemi. Když pojedete výtahem vzhůru, potrvá to sedm minut. Pokud spěcháte dolů, tudy (ukáže přes okraj střechy) to potrvá pouhých třicet vteřin. Samozřejmě, to moc nedoporučujeme.

Ian: Přemýšlím, jak asi ty Mireské bestie přivítali toho Daleka. Trochu odvážné.
Doktor: Nevím, ale řekl bych, že takové Paté de Dalek ala Mireská bestie by mohlo být celkem chutné.

Barbara: Dobře, ale co to dělá, kromě toho příšerného zvuku?
Doktor: Převádí světelnou energii neutronů na elektrické impulzy.
Ian: (sarkasticky) Úžasné, vždy jsem chtěl takový mít!

(Doktor se s místní formou života domlouvá díky nervovému rozhraní, které k němu vždy ze zhora spustí a které má okolo hlavy.)
Doktor: No tak, spusťte ten vysoušeč vlasů, nebo co to je.

Ian Chesterton: Někdy mě udivujete, Doktore.
Doktor: Jen někdy, milý chlapče?

Dalek: (z rádia) Dalekové jsou vládci Zemé. Vzdejte se a budete žít. Vy, kteří se vzdáte, postavte se do prostřed ulice a poslechněte rozkazy, které dostanete. Konec zprávy.
muž: (paroduje hlas Daleka) Poslechněte motorové popelnice, jinak uvidíte!