Pán času

Píše se rok 1938. Newyorský detektiv Garner je najat zločineckým bossem Graylem. Grayle je vášnivý sběratel, jeden kousek z jeho sbírky se ovšem vymkne kontrole. Jedná se o sochu anděla.
Mezitím v roce 2012 si posádka TARDIS užívá piknik v Central Parku. Rory právě skočil pro kávu, Amy se snaží ignorovat Doctorovy připomínky k jejímu stárnutí i jeho otravného čtení nahlas. Než Doctor pokračuje ve čtení, vytrhne jako obvykle poslední stránku – teď už příběh nebude muset skončit. Vypadá to, že je do své knížky opravdu zažraný. Příběh o Melody Malone, soukromém očku ve starém New Yorku, má opravdu něco do sebe. Obzvlášť po tom, co se v něm objeví postava jménem Rory Williams.

Melody Malone je ve skutečnosti River Song. River a Rory jsou zajati a vedeni k panu Grayleovi. Během cesty River Rorymu vysvětlí, že TARDIS teď nemůže v New Yorku přistát, město je momentálně plné časových pokřivení. Bez pořádného navádějícího signálu by to bylo jako přistávat v timey-wimey vánici. River se sem dostala pomocí manipulátoru časového víru, Rory byl přenesen po útoku Plačících Andělů.
Doctor a Amy pořád trčí v roce 2012. Po neúspěšném pokusu dostat se do roku 1938, přistáli na hřbitově. Amy si dál listuje v knížce, oznámí Doctorovi, že bude muset v budoucnu cosi zlomit. Doctor jí okamžitě zakáže další čtení, pokud bude znát svou budoucnost, už ji nebude moct změnit. Po té přijde na způsob, jak si zajistit dostatečně silný signál pro přistání. Využijí Grayleovu sbírku starožitností a označkují si některé kousky už při jejich výrobě ve staré Číně. Tak se dostanou na správné místo právě včas.
Grayle chtěl dostat z River informace o Andělech. Jeden z nich, kterého Grayle získal do své sbírky, ji pevně drží za zápěstí. Zřejmě si ho bude muset zlomit, aby se osvobodila. Tahle situace je nápadně podobná pasáži knihy, kterou Amy četla na hřbitově. Kvůli spoilerům je nebezpečné dál v knížce číst, mohou však použít alespoň názvy kapitol. Jedna z nich se jmenuje „Říman ve sklepě“ a je jasným vodítkem k Rorymu. Doctora ale vyděsí název závěrečné kapitoly – „Ameliino poslední sbohem“. River se ho snaží marně uklidnit. Doctor jí nařídí, aby se ze sevření dostala bez zlomenin a změnila tak budoucnost.
Amy mezitím přiběhne do sklepa. Najde však jen sochy buclatých andělíčků. Jsou to děti Andělů a poslaly Roryho neznámo kam. Opět volná River zjistí, že Rory byl posunut pouze v prostoru a ne v čase. Doctor je ohromen a radostí bez sebe – jeho žena právě přepsala budoucnost, která měla být vytesána do kamene. Bohužel rychle zjistí, že River má ruku opravdu zlomenou a i přes všechnu bolest se to snažila skrývat. Doctor použije trochu své regenerační energie, aby jí pomohl. Ona mu za to uzdravenou rukou vrazí facku. Nechápe, jak může takhle plýtvat regenerační energií. Poté konečně vystopují Roryho, je v ubytovně Winter Quay.
Trojice najde Roryho v bytě, který patří jeho umírajícímu staršímu já. Winter Quay slouží jako andělská farma na časovou energii. Místo je hlídáno Anděly, když se někdo pokusí utéct, pošlou je zpět do minulosti. Znovu a znovu. Rory ale nechce prožít zbytek života v jednom domě a hlavně bez Amy. Ta je připravena svého manžela zachránit a navždy s ním utíkat před Anděly. To však nebude snadný úkol. Andělé už infikovali všechny sochy v New Yorku, včetně Sochy svobody. Rory se nesmí nechat chytit. Pokud se mu povede uniknout, vytvoří paradox a otráví tak Andělům „studnu“. Rozhodne se pro radikální řešení. Chce skočit ze střechy Winter Quay a zabít se tak. Doufá, že snad opět obživne, když paradox zafunguje, ale jistě to neví. Amy ho to ovšem udělat nenechá, alespoň ne samotného. A tak ze střechy skočí oba.
Probudí se v roce 2012 na newyorském hřbitově. Paradox fungoval, Andělé jsou pryč. Vypadá to na happy end, ale na hřbitově Rory objeví náhrobek se svým jménem. V nestřežené chvíli se k Rorymu přikrade přeživší Anděl a přenese ho zpět do 30. let. Další přistání TARDIS v té době je nemožné, roztrhalo by to celý New York. Amy si všimne, že na náhrobku je místo ještě na jedno jméno. Vím, co má udělat. Stačí jen mrknout. Naposledy se rozloučí s River a Doctorem a nechá se Andělem přenést do minulosti za Rorym.
Doctor je zdrcen. Vyjádří River soustrast nad ztrátou rodičů, ale ona si spíš dělá starosti o něj. Doctor nemůže cestovat sám, ale ona se pro roli stálé společnice nehodí. Musí jí slíbit, že si najde nové společníky. Teď ale bude dlouho truchlit pro své drahé Pondovi. River má nápad, jak Doctora rozveselit. Někdo musí přece vydat její knihu o Melody Malone. Ten někdo je určitě její matka. River řekne Amy, aby dopsala doslov. Doctor se tak musí vrátit do Central Parku, pro poslední stránku knížky.
V doslovu se Doctor dozví, že Pondovi žili dobře a šťastně, že ničeho nelitují a že ho budou vždycky milovat. Amy mu také radí, aby nezůstával sám. Na závěr ho poprosí, aby se vrátil k malé Amelii, k první tváři, kterou Doctrova jedenáctá tvář viděla, a vyprávěl jí příběhy o její krásné budoucnosti.