Clara chce Dannyho udržet v domnění, že s cestami po vesmíru je konec. Doctorovy nespolehlivé řidičské schopnosti jí to ovšem neulehčují. Místo v Londýně přistanou v Bristolu. Situace se ještě zkomplikuje, když se TARDIS nečekaně smrští do kapesní velikosti a uvězní Doctora uvnitř. Něco poblíž vysává externí rozměry a je na „doktorce“ Claře, aby odhalila viníka.
Clara se rychle skamarádí s Rigsym, sprejerem odsouzeným k veřejně prospěšným pracím. Z místního sídliště se ztrácejí lidi, jednou z obětí je i Rigsyho teta. Neznámý umělec vytvořil nezvěstným graffiti pomníček v průchodu, který má Rigsyho parta brzo zabílit. Clara pomocí psycho-papíru přesvědčí místní policistku, aby je pustila do bytu jednoho ze zmizelých. Průběh zmizení byl stejný jako vždy – oběť zmizí ze zamčeného pokoje, žádné známky vloupání nebo zápasu. Doctor, kterého momentálně Clara tahá v kabelce, rychle zavrhne teorii o smršťovacím paprsku, zato se mu zamlouvá hypotéza o úkrytu ve stěnách místnosti. Při demolici zdí je policistka napadena. Po útoku z ní zbude jen obrázek nervové soustavy na stěně. Podobné obrázky byly nalezeny i na dalších místech zmizení. Ten, kdo je dělá, se očividně snaží pochopit lidský svět a třetí rozměr.
Mimozemšťané ze zdí zaútočí, právě když Claře volá Danny. Clara si vymyslí výmluvu a hned po ukončení hovoru, proskakuje spolu s Rigsym oknem. Doctor se domnívá, že je jedná o rasu, která žije v dvojrozměrném vesmíru. Clara se vrátí k Rigsyho skupině, kde jsou všichni napadeni malbami z průchodu. Clara se marně snaží dostat všechny do bezpečí. Přeživší se ukryjí v tunelu metra. Doctor chce dát nové rase šanci. Upřímně doufá, že mimozemšťané nechápou trojrozměrný vesmír a nevědí, že lidem ubližují. Snaží se s nimi komunikovat. Nepříliš úspěšně. Plochá stvoření skupinu stále napadají a snaží se ji v tunelu uvěznit pomocí zplošťování klik. Doctor rychle sestaví zařízení na obnovu třetího rozměru na malých plochách, například u klik dveří. Mimozemšťané se ale mezitím učí a vyvíjejí. Už se dokážou částečně transformovat do třetího rozměru, obnovovat rozměry a dokonce najdou způsob jak TARDIS dále vysávat. Doctorovi dochází energie. Když TARDIS skončí na kolejích, musí ji Doctor přepnout do obléhacího módu, aby předešel srážce s vlakem.
TARDIS je plně vybita, Clara ztratí spojení s Doctorem a musí sama rozhodnout, co dál. Vymyslí plán, jak obelstít mimozemšťany. Rigsy nakreslí ploché dveře. Plakát s malbou skupina umístí na stěnu, za níž uloží TARDIS. Když se stvoření snaží přemístit dveře do třetího, nedopatřením tím nabijí TARDIS. Doctor má konečně dost energie k tomu, aby tuto rasu poslal zpět do jejich dimenze. Ještě před tím však mimozemšťany důrazně varuje před návratem na Zemi a dá jim jméno Bezkostí.
Když je nebezpečí zažehnáno, Clara touží po projevu uznání, nebo alespoň pochvale. Dnes byla Doctor a byla dobrá. Doctor přizná, že dnes byla dobrý Doctor, což ale s dobrotou nemá nic společného. Epizoda končí scénou, kde si Missy s potěšením prohlíží „svoji“ Claru.
Clara: Uvědomuješ si, že tě teď slyší?
Doktor: Já vím.
Fenton: Je to jako lesní požár, co? Hlavní je zachránit stromy, ne chrastí. Mám pravdu?
Doktor: Nebyl to požár. Nebyly to stromy, ale lidi.
Fenton: Byly to šmejdi na veřejně prospěšných pracích. To mě budit ze spaní nebude.
Doktor: To se vsadím.
Clara: Rigsy! Co to děláš?
Rigsy: Sejmu je, získám vám čas.
Clara: Umřeš.
Rigsy: Jo, ovšem, že jo. Tak běž!
Clara: Proč to chceš dělat?
Rigsy: Prostě jdi, dobře? Nech mě to udělat.
Clara: Dobře, fajn, jo. A vždycky si tě budu pamatovat.
Rigsy: Super. Skvěle...
Clara: Protože udělám prostě tohle. (gumičkou do vlasů zajistí rukojeť) Žádný řidič není třeba. A vážně mám ráda tu gumičku, tak si myslím, že ji prostě vezmu zpátky, co? A vždy když se na ní podívám, tak si vzpomenu na hrdinu, který umřel, aby ji zachránil. No tak. Tak snadno z toho nevyvázneš, ještě máme práci.
řidič: Jo, je mimo provoz. Ale někdo musí držet rukojeť. Bez toho to nepojede. Je to oficinální? Protože jsem vždycky chtěl do něčeho vrazit.
Clara: Jsme ve špatných zprávách! Právě je prožíváme!
Clara: Takže co to je? Od-zplošťovač?
Doktor: Takhle tomu říkat nebudeme.
Fenton: Proč ten váš kolega věří, že ty zrůdy chtějí mluvit?
Doktor: Znám rasu stvořenou z živého plynu, kteří hází ohnivé koule jako zamávání. A pak, znám další rasu s 64 žaludky, kteří spolu mluví s vykucháním vnitřností.
Clara: Má předtuchu.
Doktor: Pointa je, že s vesmírem tak ohromným a bizarním jako tento, nemůžeš lidi hned soudit. Možná ty stvoření ani nechápou, že potřebujeme na žití tři rozměry. Možná ani nevědí, že nám ubližují.
Clara: Vážně tomu věříš?
Doktor: Ne, vážně v to doufám. Byla by to pěkná změna, ne?
Clara: Lhát jim.
Doktor: Co?
Clara: Lhát jim. Dát jim naději a doufat, že to bude dobré. Není to, co bys dělal ty?
Doktor: Dejme tomu. Je pravda, že lidé s nadějí mají sklon běhat rychleji. A lidi, kteří si myslí, že je to jejich konec...
Clara: Se flákají. A skončí mrtví.
Doktor: Takže takhle zním?
Rigsy: Je to větší. Zevnitř.
Doktor: Vím, myslím, že nikdy toto tvrzení nebylo víc skutečné.
Clara: (o Rigsym) Může být užitečný.
Doktor: Je to pudingový mozek. Hůř, je to světélkující pudingový mozek.
Clara: Dobře. A ty víš, kde ti ostatní pohřešovaní žijí?
Rigsy: Pořád tu může být.
Clara: Pardon, cože?
Rigsy: Promiň, to nic. Myslel jsem nahlas. Je to jako jeden z těch zamčených pokojů v knížkách. Je to vždy něco divnýho. Jako, že je pořád v místnosti. Chceš zkontrolovat další byt?
Doktor: Myslím, že se v tom mladíkovi mýlíš. Mohl by být užitečný. Má nezbytné místní znalosti.
Clara: Vážně?
Doktor: Jo. Tak se ho snaž nevystrašit.
Clara: Jak bych mohla?
Doktor: (na Rigsyho) Zdravím, sotva vnímající místní.
Clara: Jsem... Jsem Doktorka.
Doktor: Neopovažuj se!
Clara: Doktorka Oswaldová. Ale můžeš mi říkat Claro.
Rigsy: Já jsem Rigsy. Tak čeho jsi doktorka?
Doktor: Lží.
Clara: Obvykle jsem s tím trochu vágní. Myslím, že jsem si tak začala říkat, abych zněla důležitě.
Doktor: Doktorko Oswaldová, jste k popukání! Můžeme se vrátit k práci?
Clara: Takže jsi ji zlehčil.
Doktor: Vždycky je lehčí, Claro. Kdyby TARDIS vážila jak má, tak by rozdrtila povrch Země.
Clara: Jo, to je možná příběh na jindy. Co teď?
Clara: Nemůžu si pomoct, s tvojí velkou starou tváří. Jak se hodláš dostat ven?
Doktor: Očividně, nemůžu. Něco poblíž vysává externí rozměry.
Clara: Ufouni?
Doktor: Možná. Co si nalhávám - nejspíš.
Clara: Ano, chápu to. Jsi nadšenej. Kdy můžu jít domů?
Doktor: A 120 mil od místa, kde bychom měli být. Působivé.
Clara: Ne. Není to působivé, ale otravné.
Český název | Plochá čára (neoficiální název) |
Původní název | Flatline |
Rok natočení | 2014 |
Premiéra | 18. října 2014 |
Typ epizody | Standardní epizoda |
Délka | 42 minut |