Pán času

Maebh: (o Claře) Všichni říkají, že je zamilovaná do pana Pinka.
Doktor: Do tělocvikáře?
Maebh: Matikáře. Mám ho ráda. Byla jsem v jeho skupině.
Doktor: Dohlížel na tebe pan Pink? To vysvětluje, proč ses ztratila.

Maebh: Myslela jsem, že slečna Oswaldová mi řekla, ať najdu Doktora, ale ona to nebyla. Bylo to jen v mé hlavě.
Doktor: Slečna Oswaldová? Tmavé vlasy? Hodně nepředvídatelná? Překvapivě kulatá tvář?

Doktor: Když vypiješ sklenici Coly, tak je jen takhle velká (naznačí malou sklenici), ale vlastně je v ní takhle cukru (rozpřáhne ruce). Funguje to v podstatě takhle.
Maebh: Co?
Doktor: TARDIS. Je větší zevnitř než zvenčí.

Maebh: Potřebuju Doktora. Ty jsi Doktor?
Doktor: Ano. Máš sjednanou schůzku? Potřebuješ mít sjednanou schůzku, když chceš vidět Doktora.

Doctor: Musíš ven.
Donna: Ale tam jsou ty šmoulové.

Profesor Yana: On cestuje časem?
Martha: Nechtějte to vysvětlit. Ta budka, to je TARDIS. Podle něj, sporťák mezi stroji času.

Danny Pink: (při hodině matematiky nakreslí pravoúhlý trojúhelník XYZ a označí X) Jak najdeme X? Ruby?
Ruby: Je tam pane, nahoře.
Danny Pink : Ne jak najdeme...
Ruby: Neztratilo se, je tam nahoře, podívejte se. (ukazuje na napsané písmenko X)
Danny Pink: Ne, jak najdeme hodnotu X?
Ruby: Proč se na všechno ptáte mě? Dejte šanci i jiným.

Doktor: (o Rigsym) Aha, návrat světélkujícího pudingového mozku!
Clara: Uvědomuješ si, že tě teď slyší?
Doktor: Já vím.

Doktor: A spoustu lidí zemřelo.
Fenton: Je to jako lesní požár, co? Hlavní je zachránit stromy, ne chrastí. Mám pravdu?
Doktor: Nebyl to požár. Nebyly to stromy, ale lidi.
Fenton: Byly to šmejdi na veřejně prospěšných pracích. To mě budit ze spaní nebude.
Doktor: To se vsadím.

Doktor: Jste monstra! Zdá se, že je to role, kterou chcete hrát. Tak se zdá, že já musím hrát tu svojí. Muže, který zastavuje monstra!

(Vlak nepojede bez toho, aby někdo držel rukojeť.)
Clara: Rigsy! Co to děláš?
Rigsy: Sejmu je, získám vám čas.
Clara: Umřeš.
Rigsy: Jo, ovšem, že jo. Tak běž!
Clara: Proč to chceš dělat?
Rigsy: Prostě jdi, dobře? Nech mě to udělat.
Clara: Dobře, fajn, jo. A vždycky si tě budu pamatovat.
Rigsy: Super. Skvěle...
Clara: Protože udělám prostě tohle. (gumičkou do vlasů zajistí rukojeť) Žádný řidič není třeba. A vážně mám ráda tu gumičku, tak si myslím, že ji prostě vezmu zpátky, co? A vždy když se na ní podívám, tak si vzpomenu na hrdinu, který umřel, aby ji zachránil. No tak. Tak snadno z toho nevyvázneš, ještě máme práci.

Clara: Vlak je prázdný, ne?
řidič: Jo, je mimo provoz. Ale někdo musí držet rukojeť. Bez toho to nepojede. Je to oficinální? Protože jsem vždycky chtěl do něčeho vrazit.

Doktor: Claro, nemám energii. TARDIS by teď ani neuvařila vejce.

Doktor: Claro, chceš dobrou zprávu anebo špatnou zprávu?
Clara: Jsme ve špatných zprávách! Právě je prožíváme!

Doktor: Myslím, že jsem našel způsob, jak obnovit třetí rozměr. Alespoň v malém měřítku. Jako třeba kliky.
Clara: Takže co to je? Od-zplošťovač?
Doktor: Takhle tomu říkat nebudeme.

(Doktora slyší jen Clara, díky sluchátku v jejím uchu.)
Fenton: Proč ten váš kolega věří, že ty zrůdy chtějí mluvit?
Doktor: Znám rasu stvořenou z živého plynu, kteří hází ohnivé koule jako zamávání. A pak, znám další rasu s 64 žaludky, kteří spolu mluví s vykucháním vnitřností.
Clara: Má předtuchu.
Doktor: Pointa je, že s vesmírem tak ohromným a bizarním jako tento, nemůžeš lidi hned soudit. Možná ty stvoření ani nechápou, že potřebujeme na žití tři rozměry. Možná ani nevědí, že nám ubližují.
Clara: Vážně tomu věříš?
Doktor: Ne, vážně v to doufám. Byla by to pěkná změna, ne?

Doktor: Vítej v mém světě. Tak co dál, Doktorko Claro?
Clara: Lhát jim.
Doktor: Co?
Clara: Lhát jim. Dát jim naději a doufat, že to bude dobré. Není to, co bys dělal ty?
Doktor: Dejme tomu. Je pravda, že lidé s nadějí mají sklon běhat rychleji. A lidi, kteří si myslí, že je to jejich konec...
Clara: Se flákají. A skončí mrtví.
Doktor: Takže takhle zním?

Doktor: Jsou z vesmíru, který má jen dva rozměry. A ano, je to věda. Dlouho nad tím bylo teoretizováno, ale nikdo tam nemohl jít a dokázat jeho existenci bez fakt těžké diety.

Doktor: Tohle je prostě ztrapňující. Jsem z rasy, která postavila TARDIS. Dimenze jsou v podstatě naše. Tak proč tomu nerozumím?

(TARDIS se zmenšila na velikost dětské hračky. Doktor otevřel dveře, aby mohl Rigsy nahlédnout dovnitř.)
Rigsy: Je to větší. Zevnitř.
Doktor: Vím, myslím, že nikdy toto tvrzení nebylo víc skutečné.

(Clara má v uchu sluchátko, pomocí kterého mluví s Doktorem.)
Clara: (o Rigsym) Může být užitečný.
Doktor: Je to pudingový mozek. Hůř, je to světélkující pudingový mozek.
Clara: Dobře. A ty víš, kde ti ostatní pohřešovaní žijí?
Rigsy: Pořád tu může být.
Clara: Pardon, cože?
Rigsy: Promiň, to nic. Myslel jsem nahlas. Je to jako jeden z těch zamčených pokojů v knížkách. Je to vždy něco divnýho. Jako, že je pořád v místnosti. Chceš zkontrolovat další byt?
Doktor: Myslím, že se v tom mladíkovi mýlíš. Mohl by být užitečný. Má nezbytné místní znalosti.
Clara: Vážně?
Doktor: Jo. Tak se ho snaž nevystrašit.
Clara: Jak bych mohla?

Clara: Omlouvám se. Mluvím s někým dalším. Poslouchá nás. Doktore, Rigsy, Rigsy, Doktor.
Doktor: (na Rigsyho) Zdravím, sotva vnímající místní.

(Doktor je uvězněn v TARDIS a mluví s Clarou pomocí vysílačky v jejím uchu.)
Clara: Jsem... Jsem Doktorka.
Doktor: Neopovažuj se!
Clara: Doktorka Oswaldová. Ale můžeš mi říkat Claro.
Rigsy: Já jsem Rigsy. Tak čeho jsi doktorka?
Doktor: Lží.
Clara: Obvykle jsem s tím trochu vágní. Myslím, že jsem si tak začala říkat, abych zněla důležitě.
Doktor: Doktorko Oswaldová, jste k popukání! Můžeme se vrátit k práci?

Doktor: Claro, potřebuji, abys zvedla TARDIS. Opatrně. Mělo by to být možné. Upravil jsem relativní gravitaci.
Clara: Takže jsi ji zlehčil.
Doktor: Vždycky je lehčí, Claro. Kdyby TARDIS vážila jak má, tak by rozdrtila povrch Země.
Clara: Jo, to je možná příběh na jindy. Co teď?

Doktor: Nesměj se, tohle je vážný!
Clara: Nemůžu si pomoct, s tvojí velkou starou tváří. Jak se hodláš dostat ven?
Doktor: Očividně, nemůžu. Něco poblíž vysává externí rozměry.
Clara: Ufouni?
Doktor: Možná. Co si nalhávám - nejspíš.