Pán času

Danny: Ale nemáš to připravený. Říkal jsi, že to potrvá den.
Doktor: Ano, no, přehodnotil jsem to do dvou minut.

Danny: Řekl bych, že ano, Courtney je rušivý element.
otec Courtney: Ano, ale vloni jste řekl, že je velmi rušivý element.
matka Courtney: Takže to se asi počítá jako zlepšení.

Courtney Woods: Co je v té budce? Policajt tam není, co?
Doktor: Chceš vědět, co tam je? Řeknu ti, co tam je. Je to stroj času a taky cestuje po vesmíru. A obvykle to obsahuje muže, který prostě chce pokračovat v práci, aby zastavil konec světa, ale je pořád rušen nudnými malými lidmi.
Courtney Woods: Cool! Takže to je vážně vesmírná loď?
Doktor: Mluvím vážně, pokouším se zachránit tuhle planetu.
Courtney Woods: Pro mě to je stejně konec světa. Je rodičák.

Danny: Pán času! To jsem mohl tušit.
Doktor: Co jako?
Danny: Akcent je dobrý, ale vždy poznáš šlechtu. Je to v jejich... přístupu.
Clara: Danny...
Danny: Takže, Páni času, salutuje se jim?
Doktor: Rozhodně ne.
Danny: (salutuje) Pane!
Doktor: A neříkej mi, pane.
Danny: Jak si přejete, pane. Rozhodně, pane.
Doktor: A můžeš zmizet z mojí TARDIS!
Danny: Ihned, pane.

Danny: Jak si myslíš, že jsem hloupej?
Doktor: Raději bych to nevyčísloval.

Danny: (na Claru) Pane bože, jsi z vesmíru! Jsi vesmířanka. Říkala jsi, že jsi z Blackpoolu.

Doktor: (na Dannyho) Skvěle, sporťáku, úžasná práce! "Co to je? Chronodynový generátor? Tak to prostě deaktivuji, co? Mám plavecký certifikát, tak to mě kvalifikuje, abych se pletl do technologie. Nevadí, že někteří lidi se pokouší zachránit planetu. Ale ne. V mojí hlavě je jen místo na přespolní běh a pravidla ofsajdu."

Doktor: Jdi domů se muckat. Doktor ti to přikazuje. Jdi.
Clara: Tentokrát tě poslechnu.
Doktor: Sláva.

Doktor: (na Claru) Uvidíme se zítra. Půjdeme na nějaké pěkné místo. Starověký Egypt. Krokodilopolis. Uctívají tam velkého krokodýla, takže to jméno je užitečná náhoda. Jdi se muckat se svým přítelem.

Clara: Jsi neviditelný. Pane bože, to je skvělý!
Doktor: Správně. Jsem neviditelný a skvělý.

Clara: To je co?
Doktor: Je to skener. Skenuju. Proč tě tu vůbec mám?
Clara: Protože by sis jinak musel vytvořit vlastní svědomí.

Courtney Woods: Jste divnej.
Doktor: Ano, to jsem. A co ty?
Courtney Woods: Jsem rušivý element.
Doktor: Rád tě poznávám.

Doktor: Tak běž, dochází ti čas.
Courtney Woods: Na co?
Doktor: Na všechno. Lidské bytosti mají velmi krátké životy. Upřímně, měli byste všichni neustále panikařit. Tik tak, tik tak.

Courtney Woods: Co jste tam dělal? Co je ta budka?
Doktor: Školníkova budka. Každý školník má vlastní budku.
Courtney Woods: A proč tam je: "Policejní"?
Doktor: Je tam policista, kdyby se něco dělo anebo tu byly děti. Utěrky, tady. Tak jdi, jdi.
Courtney Woods: Co byla ta zelená záře? Vycházela z ní zelená záře, co to bylo?
Doktor: Ovšem, že byla. Bez smrtícího paprsku by to nebyl pořádný policista. A hele, zvoní, tak jdi. Nemáš někde krást?

Doktor: To neumíš číst?
Courtney Woods: Samozřejmě, že jo. A co jako?
Doktor: Na dveřích je napsáno: "Nevstupovat."
Courtney Woods: Ne, je tam: "Padejte, lidi!"
Doktor: No jo. Nikdy nepiš ceduli, když jsi naštvaná.

Doktor: Takže... je tady?
Clara: Kdo jako?
Doktor: Ten s kým chodíš na ty vážný rande.
Clara: Pokud je, slibuješ, že začneš mluvit jako normální lidská bytost?
Doktor: Slibuju, že ne. Jsem milej.

Clara: Takže... Pink. Připomnělo ti to jméno něco?
Doktor: Jo. Růžovou.
Clara: Plukovník Orson Pink. Ten chlapík, kterého jsme poznali na konci vesmíru.
Doktor: No jo. Stejné jméno, ale vůbec mu není podobný.
Clara: Hodně se mu podobá.
Doktor: Vážně? Nevím. Kdo by si pamatoval tělocvikáře?

Doktor: Myslím, že vás nebudu potřebovat, seržante. Jsem kvalifikovaný. Měl byste se vrátit do tělocvičny.
Danny: Já učím matematiku.
Doktor: Vážně? Jako když je problém?
Danny: Ne, jsem učitel matematiky.
Doktor: Jak to funguje? Co když se děti na něco zeptají?
Danny: Na co?
Doktor: Něco z matiky.
Danny: Odpovím jim. Jsem učitel matematiky.
Doktor: Ale říkal, že jste byl voják.
Danny: Jo. Byl jsem voják a teď učím matematiku.
Doktor: Ale co s tělocvikem?
Danny: Já neučím tělocvik. Já nejsem tělocvikář.
Doktor: Promiňte, to se mi nezdá.
Clara: Promiňte, pane Pinku, myslím, že třída 9M4 čeká.
Doktor: Ano, asi byste měl běžet, seržante. Ten míč se sám nekopne, že ne?
Danny: Nejsem tělocvikář, jsem matikář.
Doktor: Ne, pardon, ne. Nemůžu to udržet. Zkoušel jsem to, ale hlava mi to nebere.

ředitel: James tentokrát nemůže. Jeho žena jde do nemocnice, vymění ji kyčel. Má neustále bolesti.
Clara: (nevnímá, sleduje oknem Doktora) Skvělý! Teda ne. Hrozný. Je to příšerné.
Hrozné. Snad bude v pořádku.

(Doktor vyšplhal do okna.)
Doktor: To na tabuli je špatně.
Clara: Ne, ne, ne, ne, ne. Tohle neuděláš. Jsi školník, tohle neděláš.
Doktor: Jen se starám o školu.
Clara: Ale takhle ne.
Doktor: Jane Austenová napsala Pýchu a Předsudek v roce 1796.
Clara: (na třídu) Tohle je pan Smith, dočasný školník, je trochu zmatený.
Doktor: Nebylo to v roce 1797, protože neměla čas. Měla tolik práce s...
Clara: Asi byla tvoje nejlepší kámoška, co? A tys s ní byl na dovolený a pak vás unesli Boggoni z vesmíru a pak jste všichni utvořili kapelu a poznali Buddyho Hollyho.
Doktor: Ne, četl jsem knížku. Na konci je životopis.
Clara: Slez!
Doktor: Boggoni?
Clara: Jdi!

Clara: Nesnáším tě!
Doktor: To je v pohodě. To je naprosto normální reakce.

(Doktor se vydává za školníka.)
Doktor: Zdi potřebují vydrhnout a je tu zlověstná louže.
Clara: To nemůžeš dělat. Ty se prostě nezvládneš vydávat za skutečnou osobu mezi lidma.
Doktor: Jeden měsíc jsem žil mezi vydrami. No, trucoval. Pohádali jsme se s River a...
Clara: Lidi nejsou vydry!
Doktor: Přesně, tohle bude snazší!

Clara: Doktore, je v téhle škole ufoun?
Doktor: Ano, já!

Doktor: (na Claru) Rád s tebou mluvím, ale už musím jít. Jsem teď školník. Koukni, mám koště.

Clara: Kde je Atif? Co jsi s ním udělal?
Doktor: Je v pohodě, hypnotizovaný. Myslím si, že má chřipku. A také létající auto a tři ženy. To bude tvrdé probuzení.