Danny Pink: Nejsem idiot, Claro. A on není školník. Je to tvůj otec. Tvůj vesmírný otec. Doctor: Ale... génius. To je skutečně, opravdu, geniální myšlení. Jak tě napadlo, že jsem její otec, když vypadám stejně staře?
Doktor: Netuším, kam letíme, ale má ruka je z toho nadšená. Donna: Já myslela, že je to nejaký vesmírný úlet. Ta ruka je tvoje? Doktor: Jo. Martha: Usekli mu ji a narostla mu nová. Donna: Tohle je už vážne nemožný. Doktor: To není nemožný. Spíš, nepravděpodobný.
Clara: Co když máme podlahu odbouchnout pro někoho jiného? Třeba máme umřít. Doktor: Nebuď tak negativní. Ovlivní to morálku týmu. Saibra: A když nás odpálíte, tak ne? Doktor: To jenom na chvilku.
Doktor: Otázka první: Vyloupení banky je snadné, když máš TARDIS, tak proč ji nepoužijeme? Clara: Otázka druhá: Kde je TARDIS? Doktor: Dobře, to asi měla být první otázka.
(Doktor a ostatní utekli před ochrankou a zanechali v místnosti jen červy na vymazání paměti.) slečna Delphox: Hlášení? ochranka: Omlouvám se, kdo volá? slečna Delphox: Tohle je slečna Delphox, šéfka bezpečnosti banky. Poslala jsem vás, abyste vyšetřili vetřelce z jiné planety. ochranka: Vážně? Říkal jsem si, co tu děláme. Našli jsme tyhle úžasný červy.
Doktor: Je to jenom telefon, Claro. Nic se nestane, když zvedneš telefon. (Najednou sedí u stolu v neznámé místnosti a místo sluchátka drží obrovského červa.) Uáááá!
(Clara se chystá na rande.) Doktor: Seš vyšší? Clara: Podpatky. Doktor: To budeš šahat na vysoké poličky? Clara: Dobře, musím jít, jinak přijdu pozdě. Doktor: Na ty poličky?
Clara: Promiň, ale jak vidíš, mám plány. Doktor: Vážně? Clara: Jo, podívej na mně. Doktor: Jo, dobře. Clara: Ne, ne, ne. Jako... Koukni na mně. Doktor: Jo, koukám. Clara: To jako fakt? Doktor: Proč máš tak zmalovanou tvář?
Clara: Co když tam vůbec nikdy nic nebylo? Nic pod postelí, nic za dveřmi... Co když... co když se prostě velký zlý Pán času bojí přiznat, že se jednoduše bojí tmy?
Clara: Čeho ses tak bál? Danny: Byl jsem dlouho sám. Nejspíš vlastního stínu. Clara: Jo. (Něco zatřese dveřmi TARDIS.) Danny: To... je nejspíš zbytek vzduchu. Clara: Ty hodně říkáš "nejspíš". (TARDIS se otřese.) Danny: Jsme v bezpečí, nic se sem nemůže dostat, ne? Clara: Nejspíš.
Doktor: Cos zahlédl v zrcadle, či v koutku oka svého? Čí kroky tě to sledují, nedojdou kroku tvého? Clara: Přišli jsme na konec vesmíru, kvůli dětské říkance?