Madame Vastra: Nemohla být Melody počata na TARDIS, během letu v časovém víru? Doktor: Ne! Ne! Nemožné! Jenom běháme kolem, potkáváme emzáky a vyhazujeme flotily do vzduchu. A Rory s námi na začátku nebyl. Pak byl mrtvý, pak neexistoval, pak byl umělý, pak jsem musel restartovat celý vesmír. Takže technicky, poprvé, kdy spolu byli na TARDIS, v téhle verzi, bylo během... Madame Vastra: No? Během čeho? Doktor: Během jejich svatební noci.
Madame Vastra: Snažím se být jemná, vím jak se umíš červenat! Kdy tohle dítě... začalo? Doktor: Ty myslíš... Madame Vastra: Přesně. Doktor: Jak bych to měl vědět? To jsou lidský, soukromý záležitosti. Neoznamují ti to na potkání!
Amy: Ty nám pořád něco tajíš, ale tohle je naše dítě. Řekni nám něco! Doktor: Je moje. Rory: Co... cože? Doktor: Ta postýlka, ve které leží, je má. Já v ní spal. Rory: Uf!
(Melody pláče.) Strax: Dej mi ji, pozemšťanko. Chce přebalit. Amy: Teď jsem ji přebalila, myslím že má spíš hlad. Strax: Krmení, jistě. O to se mohu postarat. Rory: No, myslím si, že o tohle asi ne. Strax: Jsem geneticky upravený, abych zvládl dětské činnosti. Dokážu produkovat úžasná množství laktózní tekutiny!
Doktor: Neboj se, je tvoje. A měla by si jí říkat máma a ne věc na mlíko. Amy: Cože to děláš? Doktor: Mluvím dětštinou. Amy: Ne, to nemluvíš. Doktor: Ale ano, mluvím všemi jazyky. Že, Melody Pondová? Ne to není. (Sáhne si na motýlka.) Je cool.
chlapeček: Budu v pořádku, doktore? Strax: Jistě že budeš, mladíku. Budeš v pořádku raz, dva. A snad se jednoho dne setkáme na bojišti a já tě zničím pro slávu Sontaranského impéria!
Jenny: Další případ vyřešen? Madame Vastra: Pošli telegram inspektoru Eberlainovi ze Scotland Yardu, Jack Rozparovač už nikoho nezabije. Jenny: Jak jste ho našla? Madame Vastra: Byl šlachovitý, ale i moc chutný. Dnes nebudu potřebovat večeři.
Amy: Ale jakto, že jste oba pravý? Doktor: Protože jsem Doktor. Doktor/dvojník: A já taky! Oba dva máme devětset let vzpomínek a vědomostí. A oba nosíme motýlka, což je cool. Doktor: Takové motýlky jsou. Doktor/dvojník: A vždycky budou.
Miranda Cleaves:(Na Doktora, Amy a Roryho, kteří se vydávají za meteorologi.) Dobrá, rosničky, průkaz je pravý. Jestli přijde další solární bouře, co uděláte? Rozdáte nám krém?
Kazran: Ovládání je izomorfní. Reaguje pouze na mě. Doktor: Ale, ty srandisto! Slovo izomorfní neexistuje. (Kazran pomocí jedné páčky vypne a zapne přístroj. Doktor se zběsile pokouší o to samé, ale přístroj nereaguje a tak sonickým šroubovákem prozkoumá přístroj a potom Kazrana.) Doktor: To ovládání je izomorfní.
Doktor: Tak, tímhle ovládáním určitě zachráním loď. Nebo sním svůj klobouk. Kdybych měl klobouk. Sním něčí klobouk, ale nesmí být používaný. Pardon, melu blbosti, protože tohleto nefunguje!
Doktor: Ták, co to máme tady? To miluju, spousta světýlek! Velký, svítící blikátka, skoro bych je mohl mít podepsaný. Teda, nemám, ale dejte mi čas a voskovku.