Doctor: Vy mě pravděpodobně můžete stále slyšet, takže jen tak mezi námi, máte to proroctví špatně. Hybrid není napůl Dalek. Nic není napůl Dalek. Dalekové by to nikdy nepovolili. Hybrid předurčený k tomu, aby dobyl Gallifrey a povstal v jeho troskách jsem já.
Doctor: Běž do města. Najdi někoho důležitého. Řekni jim, že jsem se vrátil. Řekni jim, že vím co udělali, a že jsem na cestě. A pokud se tě zeptají, kdo jsem, pověz jim, že jsem to vzal oklikou.
Doctor: Samozřejmě. Tvůj portrét, stvoření z mých nočních mur. Toto místo je moje vlastní mučírna navržená přímo pro mě, a všechny ty lebky ve vodě. Jak by mohli být další vězni v mém pekle?
Doctor: Lidé to s Pány Času vždy popletou. Trvá nám věčnost umřít. I když, jsme příliš zranění k regeneraci, každá buňka v našem těle, se o to stále snaží.
Doctor: Ahoj znova. Už žádné přiznání, promiň. Ale povím ti... pravdu. Hybrid je velice nebezpečné tajemství. Velice, velice nebepzpečné tajemství, které musí být zachováno! Takže nic nepovím, vůbec nic.
Clara: Doctore nejsi jedinný, kdo kdy někoho ztratil. To je příběh každého. Přenes se přes to. Bojuj s tím. Odpoutej se. Doctore, je čas. Zvedej ten svůj zadek a vyhraj!
Doctor: Dlouho před časovou válkou, Pánové Času věděli, co se blíží, jako bouře ve větru. Kolovalo mnoho proroctví a historek, legendy před fakty. Jedna z nich byla o stvoření jménem Hybrid. Na půl Dalek, napůl Pán Času ultimátní válečník.
Doctor: Přiznávám se. Neopustil jsem Gallifrey, protože jsem se bál. To byla vždycky lež! Nestačí? Chceš víc? Bál jsem se! Utekl jsem, protože jsem se bál. Tohle po mně chceš? Je to dostatečná pravda?
Doctor: Nechce to pouhou pravdu. Ta samotná nestačí. Ale přiznání ano. Musím říct pravdy, které jsem nikdy nepřiznal. Jedině to to dokáže zastavit. Ale problém je... Claro... Že nějaké pravdy nemohu nikdy říct. Za žádnou cenu.
Doctor: Mohl by to být trik. Nebo některý z mých předchůdců. Protože já tu nejsem první vězeň, že? Všechny ty lebky! Zajímalo by mě, kde se spletli oni.
Doctor: Pracovní hypotéza. Jsem v automatizovaném domě hrůzy. V mechanickém bludišti. Je to zabijácká hádanka navržená tak, aby mě vyděsila k smrti. A já jsem v ní uvězněný. Nejspíš jsou Vánoce.
Doctor: Když jsem byl mladý a telepatický, tak jsem uměl jeden trik. Zcela jasně nemůžete vytvořit přímé psychické spojení s dveřmi, a to z jednoho prostého důvodu... Jsou pořád naštvané.
Doctor: Až zapadne slunce, tak pomocí hvězd přesně určím svou pozici. Pak budeš mít na výběr. Vylézt, ukázat se, nebo se dál schovávat. Clara mi řekla, abych se nemstil. Ale měl bys vědět, že ne vždycky poslouchám.
Doctor: Jestli si myslíš, že to, že je mrtvá, mě oslabilo, pak jsi toho moc nepochopil. Pokud jsi měl v její smrti prsty, a nebojíš se, tak nechápeš skoro nic. Proto pro své dobro pochop alespoň tohle. Jsem Doktor. Najdu tě a nic mě nezastaví.