Doctor: Ano, copak, Haluzo? Haluza: Pardon, já nejsem Haluza, ale... Doctor: Nemám teď čas myslet na to, že se každý nějak jmenujete, Haluzo. Ty jsi Haluza, ty Dafné, ty jsi Kastról, Bigbíťák a ty jsi Heidi.
Doctor: Máte ale nazbyt celý jeden den! Odejděte. Hezky nohy na ramena. Do lesů, rozdělit se, schovat. Týden sedět na bobku, vrátit se a dělat puding a mimina. To přece děláte, ne?
Clara: Pořád říkáš, co můžeš a co ne, ale pravidla mi nikdy nevysvětlíš. Doctor: Jsme cestovatelé časem. Jen zlehka našlapujeme. Můžeme dělat vlnky, ale ne vlny. Clara: Sám jsi jedna velká vlna. Doctor: To neříkej.
Doctor: Takže pokud mě teď omluvíš, půjdu si ven utřít botu do trávy. Clara: Copak se nemůžou přeskupit a zaútočit znovu? Doctor: Můžou. Ale Velosiané na ně už budou připravení. Víc jsem udělat nemohl. Nejsem skutečná policie, mám to jen na budce.
Clara: Doktore! Doktore! Doctor: Ano, jsi v pořadí. Clara: Doktore, pomoc! Doctor: Útočí na mě přes čtyři bitevní flotily, aby sis nemyslela, že se flákám.
Doctor: Hotovo. Vymazal jsem vám vzpomínky na ten nápis. Ale možná jste přišli i o nějaké další vzpomínky. Lidi, s kterými jste chodili do školy, předchozí adresa nebo jak pít tekutiny.
Clara: Tak co to bylo? Ten tvůj duch. Doctor: Hologram. Stejný, jakým jsme nalákali duchy do Faradayovy klece. Se špetkou umělé inteligence, a s pár nahranými frázemi. Všechno přenášené sonickými brýlemi. Hned jak jste mě a komoru vylovili, napojili se s Wi-Fi na základně a bum, máte ducha Doktora.
Doctor: Co se stane, až tvoji lidé dorazí? Rybí král: Vysušíme oceány a zotročíme lidstvo. Doctor: Tento svět je chráněn mnou. Rybí král: Ano. Jeden muž, ztracen v čase.
Doctor: Tahle regenerace je stejně tak trochu úřední chyba. Jednou musím odejít. Clara: Ale ne se mnnou! Umři si s někým, kdo přijde po mně, ale mě neopouštěj!
Doctor: Kde je Bennett? Musíme jít. O´Donnell: Ještě pořád zvrací. Je to jen malý krůček pro člověka, ale veliký... bleurgh. Doctor: Tohle cestování někdy způsobí. O´Donnell: Pochybuji, že by Rose, Martha nebo Amy na své první cestě vyvrhly oběd.
(Doctor, Rose, královna Viktorie a Robert se schovávají v místnosti před vlkodlakem. Zatarasí jedny dveře.) Doctor: To jsou jediné dveře v místnosti? Robert: Ano. (po chvíli) Ne.
Doctor: Claro, proč nemám v Tardis rádio? Clara: Rozebral jsi ho a díly jsi použil na robotickou veverku. Doctor: A protože každá písnička, co jsem ráno slyšel, mi zůstala zaseklá v hlavě. Dva týdny 'Mysterious Girl' od Petera Andreho. Už bych radši umřel.
Doctor: Whoa! Ho, ho, ho, ho! Kam si myslíš, že jdeš? Clara: Ven, za pravou akcí. Doctor: Podívej... Clara: Co? Doctor: Dobrodružství mám rád jako každý. Pokud každý má rád dobrodružství. I tak... nechovej se jako místní. Clara: Co tím myslíš? Tak se nechovám. Doctor: Máš tady... jednu celou dimenzi, ale v ní je místo jen pro jednoho mě. Clara: Zadrž... zadrž chvíli. Právě ses tu rozplýval nad duchy jako dítě co vypilo trochu koňaku.