Jsem chlapáckej chlap, nejdrsnější se všech drsných drsňáků. Neuroním slzu ani u Titanicu a při Eat Pray Love jsem usnul a chrápal velmi mocně. Většina mých oblíbených seriálů je plná krve, násilí a autobusem přejetých koťátek, ale existuje výjimka.
Čas od času se objeví seriál, který je naprosto úplně a po všech stránkách holčičí. Přesto na něm ujíždím jak Marty McFly na hooverboardu. Gilmorky, Dvě socky a teď Dollface.
Nemůžu si pomoct, a vlastně ani nechci.
O čem to vlastně je?
Začíná to rozchodem, velkým, zásadním a vše měnícím. Rozchody jsou peklo pro chlapy, ale pro holky? To je potřeba prostě vidět a pochopit. Stejně tak, jako proč je důležité mít skvělé kamarádky, jejichž rady jsou obyčejně to nejdůležitější, nelhat, nebo alespoň to umět, udržet tajemství dokud se neobjeví ještě větší tajemství, a v žádném, opravdu žádném případě nelajkovat fotky na Instagramu ex nové přítelkyně.
Jestli se chcete královsky bavit a alespoň trochu nahlédnout pod pokličku ženské duše (a ne, že by jste ji ani po této exkurzi byť jen trochu pochopili), nemúžete tento seriál vynechat.
Jestli chcete zažít ten pocit deja vu, protože jste tohle s těmi chlapy prožily a přesně tohle v tom okamžiku potřebovaly, je tohle to pravé pro vás.
A stejně jsem krutor drsňopřísňák!
Seriál je o neočakávanom rozchode a o živote po ňom, o tom, že netreba páliť mosty a neprispôsobiť celú svoju existenciu jednému človeku. Lebo frajeri prichádzajú a odchádzajú, ale dobrá kamarátka je proste dobrá kamarátka. Priznám sa, že som sa nezasmiala ani raz, čo na to, že to má byť komédia nie je úplne najlepšie, ale pozeralo sa to celkom dobre. Závislosť si síce nevybudujem, ale k seriálu sa ešte asi vrátim, keď bude nejaké "hluché obdobie".
Jestli tohle má být o ideálním vztahu mezi ženami, tak je asi dobře, že je naše civilizace odsouzená k zániku. Hlavní postavy jsou povrchní, sebestředné a "ve jménu přátelství" které je evidentně třeba dokazovat velkými gesty a které neunese upřímnost jsou schopné otravovat život všem kolem. Taky prý nejlíp někomu dokážete, že jste kámoš, když kvůli němu někoho velkolepě setřete. Nebo někomu zničíte jeho chvíli, protože vaše přátelství je důležitější než kdokoliv a cokoliv, včetně základní slušnosti. Pasáže s catlady jsou zoufale nevyužité, vtipné byly jen v prvním díle. Seriál v průběhu první série (jestli budou další, tak ne na mém watchlistu) postupuje od "dobrý, celkem vtipný, těším se co bude dál" až k "panebože cože?" na konci. Za mě má Kat Dennings rozhodně na víc a Dollface je nehorázný zklamání nejen nad seriálem, ale vzhledem k celkem vysokému hodnocení i nad lidstvem jako celkem...